Belgický premiér žádá EU o záruky při použití ruských aktiv pro Ukrajinu

AFP: USA tlačí na evropské země, aby nepodpořily plán na využití ruských aktiv

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvíjí tlak na evropské země, aby upustily od myšlenky využít ruská aktiva zmrazená v Evropské unii na pomoc Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele.

„Už sedm zemí tuto myšlenku veřejně nepodporuje,“ řekl AFP tento představitel pod podmínkou zachování anonymity. Dodal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odcestoval do Bruselu, aby na čtvrtečním summitu EU své evropské spojence přesvědčil, že je potřeba zmrazená aktiva ruské centrální banky využít na pomoc Kyjevu.

První verze Trumpova plánu na ukončení konfliktu na Ukrajině, zveřejněná koncem listopadu, navrhovala předat část těchto aktiv Spojeným státům a Rusku na různé projekty, připomněla AFP.

Summit EU by měl mimo jiné rozhodnout o budoucí finanční podpoře Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské agresi. Klíčové je, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné aktivy ruské centrální banky v celkovém objemu asi 210 miliard eur, která EU zablokovala po ruské invazi na Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prosazuje plán na využití zmrazených ruských aktiv k poskytnutí úvěru Kyjevu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) v příštích dvou letech.

Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění. Výhrady k této variantě ale stále mají také Maďarsko, Slovensko či Česko přes řadu jednání a snah o vyřešení jejich námitek. K Belgii se pak se svými výhradami minulý pátek připojily Itálie, Bulharsko a Malta.

Nový český premiér Andrej Babiš při příjezdu na předsummitovou schůzku lídrů frakce Patrioti pro Evropu zopakoval, že peníze pro Ukrajinu by se měly najít jinak než využitím zmrazených ruských aktiv. Slovenský premiér Robert Fico dnes řekl, že tyto peníze by měly být použity především na obnovu Ukrajiny, a zopakoval, že na summitu nepodpoří žádné řešení, které by financovalo vojenské výdaje Ukrajiny. Maďarský premiér Viktor Orbán na cestě do Bruselu podle deníku The Guardian prohlásil, že zabavení ruských aktiv na financování Ukrajiny by se rovnalo vyhlášení války.

Meloniová: Využití ruských aktiv na pomoc Ukrajině musí mít pevný právní základ

Řím – Využití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny musí mít pevný právní základ, řekla dnes italská premiérka Giorgia Meloniová v italském parlamentu. Evropská unie v opačném případě riskuje, že to bude vítězstvím pro ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla předsedkyně italské vlády den před prosincovým summitem EU, jehož hlavním tématem je další financování Ukrajiny. Píší o tom agentury a média.

Itálie souhlasí s využitím zmrazených ruských aktiv „pouze s pevným právním základem“, uvedla Meloniová, podle které se jedná o důležitou podmínku. Pokud by právní základ nebyl stabilní a Rusko by bylo schopno napadnout využití svých zmrazených financí na pomoc Ukrajině, bylo by to pro Moskvu její první vítězství, míní italská premiérka.

Meloniová dnes řekla, že je nutné objasnit možná rizika spojená s využitím zmrazených ruských aktiv, zejména ta spojená s reputací, odvetnými opatřeními nebo novými břemeny pro národní rozpočty. Itálie již minulý týden společně s Bulharskem a Maltou ve společném prohlášení vyzvala Evropskou komisi, aby prozkoumala „alternativní řešení s předvídatelnými parametry a výrazně menšími riziky“.

Summit by měl rozhodnout o budoucí finanční podpoře Ukrajiny, která od února 2022 čelí ruské invazi. Klíčové je, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. Vůči této variantě mají stále výhrady Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko.

Evropská komise navrhla od minulého summitu další možnosti financování napadené země, například půjčku od Evropské unie. Ta by ale musela být schválena jednomyslně, což je podle mnohých nepředstavitelné zejména vzhledem k postoji Maďarska, které v uplynulém roce nepodpořilo žádné závěry summitu týkající se Ukrajiny.

Podle komise a například i podle Německa je tak stále jedinou reálně možnou variantou využití reparační půjčky, kde by po rozhodnutí summitu následně stačilo schválení kvalifikovanou většinou.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}