Aktual.: 27.12.2025 09:30
Praha – Agrese vůči spolužákům, slovní agrese vůči učitelům i případů záškoláctví na základních školách přibylo. Záškoláctví je dlouhodobým problémem i na středních školách. Ty zaznamenaly nárůst především kyberšikany, verbální agrese vůči učitelům či mezi žáky navzájem nebo problémového užívání technologií. Ve výroční zprávě to uvedla Česká školní inspekce, data se vztahují ke školnímu roku 2023/2024.
Agresi nebo násilí vůči spolužákovi řešilo více než 56 procent ZŠ, které inspekce navštívila. Meziročně se jedná o nárůst o 15 procentních bodů. Záškoláctví řešilo v předminulém školním roce 55,5 procenta ZŠ, v roce 2022/2023 to bylo asi 49,2 procenta. Naopak ubylo výskytu šikany a užívání návykových látek, uvedli inspektoři.
„Jednou z nově sledovaných oblastí bylo nevhodné chování žáků, jako je pošťuchování či posmívání bez prvků šikany, které se vyskytlo v 83 procentech škol. Za znepokojivou lze považovat skutečnost, že téměř v polovině škol byly zaznamenány případy sebepoškozování,“ uvedla k navštíveným ZŠ inspekce. Duševnímu zdraví je proto podle ní potřeba věnovat zvýšenou pozornost.
„Bezpečné a vstřícné školní prostředí, v němž žáci, pedagogové i zákonní zástupci vzájemně komunikují, respektují se a spolupracují, je klíčové pro kvalitní vzdělávání i zdravý osobnostní rozvoj žáků,“ uvedla inspekce. Téměř devět desetin žáků ZŠ vnímá podle ní své spolužáky jako aktivně spolupracující na společných úkolech.
Ve školním roce 2023/2024 vzrostl počet inspekcí ve středních školách, které se zabývaly kyberšikanou, slovní agresí vůči učiteli nebo mezi žáky navzájem či problémovým užíváním technologií. „Podíl škol, které se potýkají s problematikou záškoláctví, neklesá, stejně jako v předchozím školním roce činil přibližně 60 procent. Stejně vysoký podíl škol řešil sebepoškozování žáků,“ uvedla inspekce.
Školy se podle ní chováním žáků intenzivněji zabývají, dokážou lépe vyhodnocovat a pracovat se známkami šikany. Rezervy stále přetrvávají v dalším vzdělávání pedagogů zaměřeném na prevenci a chování žáků.
Téměř všechny ZŠ podle inspektorů mají opatření ke snížení školní neúspěšnosti. Nejčastěji se školy snaží pomáhat doučováním či možností konzultací žáků s učitelem po vyučování. Podle inspekce existuje nesoulad mezi tím, co o doučování uvádějí ředitelé škol a učitelé. Vedení škol často jen předpokládá, že se doučování efektivně využívá, aniž by jeho průběh dostatečně vyhodnocovalo nebo kontrolovalo, uvedla ČŠI.
Asi polovina SŠ spolupracovala při řešení výchovných problémů se školskými poradenskými zařízeními, uvedla inspekce. Jejich pracovníci poukazovali na to, že žáci nemají často podporu v rodině. Ve čtvrtině sledovaných SŠ uváděli, že desetina žáků má malou motivaci k učení a nízkou účast ve vzdělávání. Kombinace absence žáků ve vzdělávání, malé motivace k učení a chybějící podpory je podle inspektorů jednou z příčin neúspěchu žáků ve vzdělávání.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
