Aktualizace: 24.02.2024 09:09
Brusel – Ukrajina potřebuje co nejdříve další zbraně a munici. Situace na frontové linii je velmi obtížná, ale Ukrajinci to nemohou vzdát, byla by to jejich sebevražda. V rozhovoru s bruselskými novináři u příležitosti druhého výročí ruské invaze na Ukrajinu to uvedl Vsevolod Čencov, vedoucí ukrajinské mise při Evropské unii. Čencov ocenil nedávné české prohlášení o snaze nakoupit munici mimo EU a urychlit tak dodávky na Ukrajinu. Bylo to podle něj velmi důležité oznámení.
Podle ukrajinského velvyslance při EU se za poslední roky upevnila spolupráce jeho země s Evropskou unií a s jednotlivými členskými státy. Ukrajina dostává vojenskou i finanční pomoc, nedávno byla schválena takzvaná ukrajinská facilita, tedy poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) z revize unijního rozpočtu a loni v prosinci se unijní lídři shodli na zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou.
„Aby bylo možné dále pokračovat touto cestou, je potřeba se ujistit, že v Evropské unii existuje náležité pochopení toho, jaký druh hrozby Rusko představuje,“ uvedl Čencov. „Nestačí jen poskytovat Ukrajině munici a zbraně pro boj s Ruskem, a tak ho vyčerpávat, i Ukrajina už je vyčerpaná. Musí vzniknout solidní strategie, jak se s ruskou hrozbou vypořádat a jak pomoci Ukrajině ve všech směrech,“ dodal . Podle něj jde i o další tlak na Rusko a jeho režim, o další sankce a mezinárodní izolaci země.
Dalším krokem po schválení zahájení přístupových jednání s Kyjevem usilujícím o členství v Evropské unii je přijetí takzvaného vyjednávacího rámce. Ten musí schválit znovu celá sedmadvacítka. Země, která v tu chvíli Radě EU předsedá, nyní je to Belgie, pak svolá mezivládní konferenci.
Mezitím by ale měla ještě pokrok kandidátských zemí znovu vyhodnotit Evropská komise. Země totiž dostaly za úkol splnit ještě další podmínky. Zda se jim to podaří, bude jasné v nové hodnoticí zprávě, která má být vydaná v březnu. Po mezivládní konferenci by pak měl nastat tzv. screeningový proces, který bude zkoumat, do jaké míry se liší či shoduje legislativa kandidátských zemí s tou unijní. Screening je nutným předpokladem k otevření tzv. klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol.
„Jsme na dobré cestě, ještě nám zbývá dokončit zákony týkající se lobbingu, zbytek už jsme splnili. Míč pak bude na straně EU,“ uvedl ukrajinský velvyslanec.
Členské státy EU tento týden schválily třináctý balík sankcí proti Rusku, který obsahuje seznam 106 jednotlivců a 88 subjektů. „Třináctý balíček není příliš ambiciózní, ale spíše symbolický, byl přijatý před druhým výročím ruské agrese. Členské státy a instituce pracovaly v časové tísni, tomu rozumíme,“ řekl novinářům Čencov. Podle Ukrajiny je potřeba tlačit i na více sektorových sankcí, které by postihly jednotlivá odvětví ruského průmyslu, například pokud jde o vývoz hliníku, ale i dalších produktů, se kterými Moskva obchoduje. Rovněž je důležitý tlak na třetí země, které Rusku pomáhají sankce obcházet.
Ukrajinský velvyslanec reagoval i na výsledky některých průzkumů, podle kterých už jsou obyvatelé EU z války „unavení“ a jejich podpora klesá. „Před dvěma lety nám někteří dávali tři dny, někteří maximílně sedm dní. Kdybychom se v našem boji řídili výsledky průzkumů, byli bychom už dva roky mrtví,“ uvedl Čencov. „Je jasné, že když se zeptáte lidí na ulici, tak řeknou, že nechtějí válku a chtějí mír. My ale bojujeme i za tyto lidi, například v Polsku či Maďarsku. Kdybychom přestali bojovat, byla by to naše sebevražda,“ dodal.
Evropská unie loni přislíbila Ukrajině, že jí do konce letošního března dodá milion kusů dělostřelecké munice. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell nedávno uvedl, že očekává, že do března se unie dostane na přibližně 52 procent svého cíle. Milion nábojů poskytne EU podle něj Ukrajincům do konce roku.
Český prezident Petr Pavel minulý týden na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Česko hledá spolu s Dánskem, Nizozemskem a Kanadou možnosti financování nákupu munice ve třetích zemích. List Financial Times nyní informoval, že Česko vede v Evropě iniciativu usilující o shromáždění 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun) na munici pro Ukrajinu.
Ukrajinský velvyslanec české snahy velmi ocenil. „Na české prohlášení ihned zareagovaly i další země, které oznámily, že jsou připravené spolupracovat. Hodně to pro nás znamená,“ uvedl s tím, že munici Ukrajinci potřebují co nejdříve, jinak budou jejich vojenské ztráty narůstat. I proto ostatním zemím navrhují, aby pomohly financovat výrobu přímo na Ukrajině.
Nedávno jednu z ukrajinských továren na výrobu dronů navštívil i Borrell a mohl se přesvědčit o tom, jak funguje. „Jde o velmi moderní provoz, který pracuje 24 hodin denně. Oproti loňskému roku jsme produkci zvýšili dvakrát až třikrát, ale stále to nestačí,“ dodal ukrajinský velvyslanec při EU.
