Aktual.: 13.01.2026 12:48
Praha – Role, kompetence a pravomoci vládního zmocněnce jsou přesně takové, jaké mu vymezí usnesení vlády, kterým je tato pozice zřízena. Uvedli to bývalí vládní zmocněnci, které oslovila ČTK. Na rozdíl od zvláštních zmocněnců na ministerstvech, ti vládní mají povětšinou nadresortní působnost a zodpovídají se kolektivnímu orgánu vlády.
„Je rozdíl, pokud je vládní zmocněnec zároveň výraznou politickou figurou nebo představitelem politické strany. Pak se jeho role může stát součástí politického boje. Ve většině případů ale jde o odbornou, de facto úřednickou agendu,“ řekl Tomáš Kopečný, bývalý vládní zmocněnec pro Ukrajinu. Podle Vladimíra Dzurilly, který byl vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci, je role v této funkci spíše koordinační a řídící, nicméně záleží na zadání.
Kopečný uvedl, že by mělo být jasně specifikováno, v jakém vztahu je vládní zmocněnec ke konkrétnímu ústřednímu orgánu státní správy. „V zahraniční praxi se navíc často stává, že jde o politické nominanty. U nás to většinou bývá odborná agenda, ale může se stát, že zmocněncem je například poslanec, který nemá druhý plat, ale nějakou jinou formu smluvního vztahu,“ uvedl. Jeho polský protějšek byl například zároveň poslanec a předseda výboru parlamentu a současně vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny.
Ústavní právník Jan Kysela ČTK řekl, že záleží na tom, jak je pozice zmocněnce koncipována ve vládním usnesení. „Pokud máme pocit, že jedním ze základních organizačních pilířů ústavního systému je dělba moci, pak je nutné se ptát, jak daleko v jejím prolínání chceme jít. Dělbu moci lze prolomit na úrovni ministrů, protože v parlamentní formě vlády je typické, že ministři jsou zároveň poslanci či senátory, ačkoliv to nutně být nemusí. Otázka ale zní, do jaké míry chcete na nižších úrovních, než jsou ministři, tyto dvě v zásadě oddělené moci personálně propojovat,“ dodal.
Kysela uvedl, že tvůrce služebního zákona i zákona o střetu zájmů vycházel z předpokladu, že by se spíše propojovat neměly. Ve služebním zákoně je překážka pro to, aby byl na služební místo jmenován poslanec nebo senátor, a v zákoně o střetu zájmů je velmi podobná konstrukce, kdy s funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný pracovní či služební poměr ke středním správním úřadům nebo výkon státní správy. Kysela uvedl, že závisí také na tom, jak je koncipován status vládního zmocněnce v usnesení.
„Rozhodně to ale nemůže být tak, že zůstanete poslancem a současně získáte pracovní smlouvu, a už vůbec nemůžete získat služební místo,“ řekl Kysela. Nicméně upozornil na to, že na usnesení vlády nemusí navazovat pracovní smlouva a lze zůstat pouze u jmenování člověka na post vládního zmocněnce. Pokud bude osoba ve funkci „pouze“ koordinátorem, kdy bude svolávat schůzky napříč ministerstvy, shromažďovat a předávat informace a komunikovat s aktéry, pak to možné podle Kysely je. „K tomu, aby tohle mohl dělat, nepotřebuje ani pracovní smlouvu, ani služební poměr,“ dodal.
„Vládní zmocněnec funguje na základě autority, důvěry a schopnosti koordinace. Lidé ho respektují, naslouchají mu, a pokud dokáže efektivně propojovat resorty, politickou sféru a třeba i byznys, může jeho práce fungovat i bez toho, že by někomu dával přímé úkoly,“ uvedl Kopečný.
Vláda v pondělí jmenovala dva zmocněnce. Zmocněncem pro umělou inteligenci se stal dosavadní ředitel akademického spolku prg.ai Lukáš Kačena a zmocněncem pro klimatickou politiku se stal poslanec Motoristů Filip Turek.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}