Experti: Protesty v Íránu odhalují hluboké strukturální slabiny režimu

Roznětkou masivních protivládních manifestací se staly 28. prosince protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny. Situace v Íránu je napjatá dlouhodobě a ekonomické problémy byly spouštěčem, uvedl politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně. Demonstrace původně zaměřené na stabilizaci měny se záhy překlopily v protesty s politickými, lidskoprávními a systémovými požadavky, poukázal.

Podle Krause se na začátku objevilo také velice extenzivní násilí s cílem změnit či svrhnout íránské politické zřízení. V současnosti se však zdá, že režim protesty potlačil a konsolidoval svou moc za cenu silných represí. Kraus ale upozornil, že informace z Íránu jsou kvůli omezenému internetu velice kusé a nedůvěryhodné. Pravděpodobnost, že režim situaci ustojí bez zásadních změn, se podle něj nyní jeví jako vyšší než jeho zhroucení, pokud do vývoje nezasáhne vnější faktor. „Pokud se Spojené státy rozhodnou na Írán vojensky udeřit, může to být všechno úplně jinak,“ dodal.

Ekonomickou situaci Íránu podle Krause výrazně ovlivňují dlouhodobé sankce, které zemi odřízly od mezinárodního bankovního systému a technologií. Část odpovědnosti ale politolog přičítá také vládnoucímu režimu. „Viníkem hospodářských problémů je ale také režim samotný,“ uvedl a dodal, že systém je korupční, nepotistický a špatně řízený. V nepotistických systémech dostávají při obsazování funkcí přednost příbuzní a další lidé spříznění s vládnoucí skupinou.

Podobně situaci hodnotí ředitel Centra blízkovýchodních vztahů CEVRO Univerzity v Praze Filip Sommer, podle něhož byly hlavním spouštěčem protestů rostoucí inflace, propad hodnoty íránského rijálu a zhoršující se životní úroveň obyvatel. Ekonomická nespokojenost je podle něj úzce provázaná s kritikou politického řízení státu, které protestující považují za neefektivní a neschopné řešit dlouhodobé problémy země.

Sommer míní, že režim je schopen krizi krátkodobě zvládnout kombinací omezených ekonomických ústupků, personálních změn a represivních opatření, včetně omezování přístupu k internetu. Nejde však o strukturální reformy, ale spíše o krizový management. Základní problémy, jako je ekonomický úpadek, sociální nerovnosti či deficit politické legitimity, tak zůstávají nevyřešené.

Ohledně složení protestujících podle Krause chybějí spolehlivá data, nicméně lze předpokládat podobný vzorec jako při protestech po smrti Mahsy Amíníové v letech 2022 a 2023. „Hnacím motorem je především mladá generace a nižší společenské vrstvy,“ řekl. Íránská střední třída se podle Krause zapojuje méně kvůli obavám z chaosu, občanské války či rozpadu státu. Sommer upozornil, že protesty jsou společensky široké, ale politicky roztříštěné, bez jednotného vedení.

Kevin Schwartz z Orientálního ústavu Akademie věd ČR situaci hodnotí kritičtěji z hlediska dlouhodobé udržitelnosti režimu. Podle něj se islámská republika nachází ve slepé uličce vládnutí, protože nedokáže reagovat na požadavky velkých částí společnosti v oblasti svobod ani ekonomických příležitostí. Opakované protesty, hnutí „žena, život, svoboda“ i vojenské útoky na Írán podle něj přispěly k tomu, že mnoho Íránců už režim nepovažuje za životaschopný.

Schwartz upozornil, že sankce zhoršily životní podmínky obyvatel, přispěly k inflaci, kolapsu měny a rozvoji černé ekonomiky, z níž těží části vládnoucí elity a bezpečnostních složek. Za klíčový faktor dalšího vývoje považuje možné odpadlictví uvnitř režimu, zejména mezi politickými a bezpečnostními elitami nebo řadovými příslušníky bezpečnostních sil.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}