Aktual.: 24.01.2026 04:23
Paříž – Podobně jako ve Francii i ve zbytku Evropy čelí veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice značným rozpočtovým škrtům. Instituce se zároveň stávají cílem otevřeného nepřátelství krajní pravice, informuje agentura AFP. Rostoucí moc pravicových stran nutí tato média prokazovat svou užitečnost a současně čelit tvrdé konkurenci na trhu.
Právě ve Francii parlamentní vyšetřovací komise koncem listopadu 2025 zaútočila na pilíře veřejnoprávního vysílání, France Télévisions a Radio France. Rozhlas i televize se tak nyní musí bránit například obviněním pravicových poslanců z „levicového úpadku“ placeného z veřejných prostředků.
Podle profesora komunikace na Kodaňské univerzitě Rasmuse Kleise Nielsena sice Evropa není ve stejné situaci jako Spojené státy, kde prezident Donald Trump zrušil veškeré federální financování rozhlasu NPR a televize PBS, přesto jsou však některé politické tlaky v Evropě velmi podobné.
Nielsen vysvětluje, že k dlouhodobé kritice ze strany politiků a soukromého sektoru se přidala nová vlna útoků. Tato vlna podle profesora souvisí s nárůstem nacionalismu v několika evropských zemích. Kritici veřejnoprávním médiím vyčítají především přílišnou otevřenost v otázkách diverzity a imigrace.
Laure Chauvelová z organizace Reportéři bez hranic (RSF) zdůrazňuje, že tento trend začal před více než deseti lety v Maďarsku, kde jsou veřejnoprávní média dnes považována za státní. „Tento model se rozšířil i do dalších zemí Evropské unie,“ uvedla Chauvelová.
Napětí se projevuje například v Litvě, kde na začátku prosince demonstrovalo ve Vilniusu asi 10.000 lidí. Litevci protestovali proti zmrazení rozpočtu veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice (LRT) na roky 2026–2028 a proti reformě, která má usnadnit odvolání generálního ředitele. Za touto iniciativou stojí populistická strana Úsvit Němenu (Nemuno Aušra), která je třetí nejsilnější stranou v litevském parlamentu.
Demonstranti přirovnávali situaci ke Slovensku, kde veřejnoprávní televize (STVR) prošla zásadní reformou po opětovném nástupu nacionalistického premiéra Roberta Fica k moci v roce 2023. Organizace Transparency International v listopadu uvedla, že STVR „stále více připomíná mluvčí vlády“.
V Itálii organizace hájící svobodu médií rovněž kritizují rostoucí politizaci veřejnoprávního vysílatele Radiotelevisione Italiana (Rai) od nástupu Giorgie Meloniové do čela ultrakonzervativní koalice v říjnu 2022.
Kromě politického tlaku čelí veřejnoprávní média i rostoucímu rozpočtovému tlaku, zejména v souvislosti s koncesionářskými poplatky. Například ve Švýcarsku bude muset veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost SSR, která vysílá ve všech čtyřech úředních jazycích země, do roku 2029 zrušit 900 pracovních míst z celkových 7130 zaměstnanců. V Německu krajně pravicová strana AfD, hlasitý kritik veřejnoprávních médií, slíbila, že v případě zisku moci koncesionářské poplatky zruší.
Podle údajů Evropské vysílací unie (EBU) přitom činilo celkové financování veřejnoprávních médií v 27 členských státech EU v roce 2024 29,17 miliardy eur (708,54 miliardy korun), což je po započtení inflace pokles o 7,4 procenta za poslední desetiletí. EBU a další organizace, jako jsou Reportéři bez hranic, však uvítaly Evropský akt o svobodě médií (EMFA), což je nařízení, které vyžaduje, aby členské státy EU zaručily nezávislost a udržitelné financování veřejnoprávních médií.
Další výzvou je podle EBU dodržování předpisů kontrolujících technologické giganty, kteří jsou obviňováni z toho, že upřednostňují virální obsah na úkor důvěryhodného zpravodajství. „Bez přísného vymáhání digitální regulace EU budou tyto dominantní platformy i nadále diktovat podmínky, za kterých důvěryhodná evropská veřejnoprávní média oslovují své publikum, a podkopávat tak jejich demokratickou roli,“ varuje Richard Burnley, ředitel právních a veřejných záležitostí EBU.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
