Juchelka chce odklad vyplácení superdávky pro dosavadní příjemce dávek

Reforma dávek začala platit loni od října. Superdávka nahradila příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky. Jejich příjemci měli o superdávku do konce loňska požádat, aby mohli peníze od státu dál pobírat do konce dubna do přepočítání podle nových pravidel. Úřad práce dostal 333.800 žádostí od dosavadních příjemců dávek.

„Mám návrh, který by měl posunout přechodné období u změny starých smluv na nové (po přepočtu podpory od státu), aby byla jistota, že se vše zvládne,“ uvedl Juchelka.

Nahrazení čtyř dávek jedinou superdávkou připravilo ministerstvo v minulém volebním období pod vedením lidovce Mariana Jurečky. Podává se jediná žádost. Víc se posuzuje příjem i majetek. Pobíranou částku si lidé mohou zvýšit o bonus za práci.

Podle podkladů k Juchelkovu návrhu s odkladem termínů je vyřizování superdávky výrazně náročnější, než se předpokládalo. Ministr označil za zbrklost, že se nasazení nového modelu podrobněji netestovalo a neprovedl se pilotní projekt.

„Navrhuje se posunout období nároku na dávku státní sociální pomoci z dubna 2026 na červenec 2026, čímž dojde k prodloužení doby, během které Úřad práce ČR bude moci vyhodnocovat nárok na dávku státní sociální pomoci. Kontinuita v podpoře příjemců bude zajištěna prodloužením období, během kterého bude zachován nárok na rušené dávky,“ stojí v podkladech k novele. Podle nich se má prodloužit jen doba vyplácení dosavadních dávek, období pro posouzení nároku na podporu se nemění.

Podle plánu minulého vedení ministerstva práce se mělo letos v úřadech práce po postupující digitalizaci zrušit celkem 500 míst. Juchelka řekl, že od ledna škrtl 100 neobsazených pozic, další změny letos už nechystá.

Podle novely by se mělo odložit i navýšení životního a existenčního minima z května na říjen. Podle zdůvodnění je potřeba odbourat administrativu. Pokud by se částky měnily dřív, musely by se upravovat informační systémy, víc by hrozily chyby a komplikovalo by to i orientaci klientů, stojí ve zdůvodnění.

Životní minimum hraje roli při stanovení nároku na pomoc od státu i při výpočtu dávek. S vyšší částkou jsou i vyšší výdaje státu. Pětiměsíční odklad tak vyplacenou sumu na podporách sníží.

Juchelka předpokládá, že s prosazením novely nebude problém. Chtěl by ji ve Sněmovně přijmout zrychleně hned při prvním projednávání. Poté by ji dostal Senát a následně k podpisu prezident. Norma by měla být účinná od 31. března.

Juchelka: Přídavky zatím zůstanou v superdávce, o podobě podpory rodin se jedná

Přídavky na děti zatím dál zůstanou součástí superdávky, vyčleňovat se z ní teď znovu nebudou. Ministerstvo práce začalo vést debatu o nastavení podpory dětí včetně možné podoby přídavků. Část peněz od státu na dítě by případně mohla v budoucnu také putovat rovnou do úhrady školních svačin, družiny, kroužků či doučování. Novinářům to dnes řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO).

Přídavky na dítě nejsou od loňského října už samostatnou dávkou, ale tvoří spolu s dalšími třemi příspěvky superdávku – tedy dávku státní sociální pomoci (DSSP). Podává se jedna žádost, posuzuje se příjem i majetek domácnosti. Vláda ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení píše, že přídavek obnoví. Slibuje také, že rodinám s nízkým příjmem zajistí levnější stravování ve školkách a školách a podpoří přes zřizovatele kroužky, družiny či akce pro volný čas ve školním roce i o prázdninách.

„Probíhá tady velká diskuse, jakým způsobem bude nastavena další podpora s dětmi včetně samozřejmě přídavku na dítě v rámci superdávky. Budeme určitě připravovat dávku státní sociální pomoci 2. Tam by to měl být, řekl bych, až takový prorodinný balíček. Nemá smysl poté, co to naběhlo (systém superdávky), přídavek na dítě z toho vytahovat. Myslím z technologického hlediska,“ uvedl Juchelka.

Návrh novely o superdávce podle něj vznikne až po vyhodnocení údajů o vyřizování a vyplácení. Data by měl mít resort v příštích měsících. Podpora by se mohla upravit tak, aby víc cílila na různé skupiny potřebných, řekl ministr. Zmínil samoživitele a samoživitelky, lidi v důchodu, rodiny s dětmi či opatrovníky. Posílit by se měla nejspíš i sociální práce.

„U nízkopříjmových rodin se nám ukazuje, že cílená a adresná podpora nemusí mít vždy podobu peněžní dávky. Efektivnější může být i nějaká podpora věcná nebo nějaká služba,“ řekl Juchelka. Přiblížil, že peníze z dávky by tak mohly třeba rovnou hradit školní svačiny, pomůcky, doučování či hlídání v dětské skupině, aby rodič mohl pracovat. Využít by se mohly přímo i na takzvané aktivizační služby pro rodiny, které většinou zajišťují neziskové organizace.

Podle Juchelkových představ by část dávky pro děti z rodin v nouzi či v krizové situaci mohly „spravovat“ školy. Působí v nich sociální pedagogové, metodici prevence či školní psychologové, podporu by nasměrovali podle potřeb, míní šéf resortu práce.

Na peníze na dítě v superdávce má teď nárok rodina s příjmem pod čtyřnásobkem životního minima domácnosti. Na podporu tak dosáhne třeba rodičovský pár s předškolákem a školákem s výdělkem 56.160 korun měsíčně čistého. Oba dospělí by měli pracovat a podmínkou je i školní docházka dětí.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}