Aktual.: 8.02.2026 09:09
Nuuk – Americký prezident Donald Trump před časem zesměšňoval dánskou obranu Grónska, označil ji za „dvě psí spřežení“. Ovšem hlídka Sirius není žádná legrace: tato elitní jednotka námořnictva pracuje v extrémních podmínkách, kde přežijí jen ti nejodolnější. Dánsko vyčlenilo miliardy na posílení bezpečnosti rozsáhlého arktického ostrova, ale pokud jde o dohled nad zamrzlou divočinou severního a východního Grónska v zimě, spoléhá se na šest dvoučlenných týmů s tuctem psů v každém, napsala agentura AFP.
Mezi lednem a červnem, kdy se slunce po dvou měsících opět začíná objevovat nad obzorem, se psí spřežení vydávají na čtyř až pětiměsíční výpravy, kdy při teplotách klesajících až k minus 40 stupňům Celsia nemusí potkat jinou živou duši. Patrola přitom monitoruje rozsáhlou oblast o velikosti Francie a Španělska dohromady. V listopadu a v prosinci jsou hlídky kratší, zatímco v létě – kdy rozmrzá led – na oblast dohlížejí lodě.
Lidští členové patroly se pohybují vedle psů na lyžích a hlídka denně urazí asi 30 kilometrů. Psi táhnou saně vážící 500 kilogramů, kde jsou naložené stany speciálně navržené pro drsné počasí, zásoby jídla, palivo a další potřeby, jež vydrží k nejbližšímu z přibližně 50 zásobovacích skladů rozmístěných po celé oblasti, které jsou od sebe vzdáleny obvykle sedm až deset dní cesty.
„Důvodem, proč používáme psí spřežení místo sněžných skútrů, je to, že spřežení a psi jsou odolní. Můžeme tak operovat velmi dlouhou dobu v obrovských vzdálenostech v extrémně izolovaném prostředí,“ řekl AFP Sebastian Ravn Rasmussen, bývalý člen hlídky Sirius. „Sněžný skútr by se v těchto podmínkách rychle porouchal,“ dodal pětapadesátiletý Dán.
„Pokud se sněžný skútr porouchá, opravdu rozbije, nemůžete jet dál. A my jsme velmi daleko od domova. „Psí spřežení se může porouchat, ale to můžeme opravit. Můžeme při hlídce přijít o jednoho, dva nebo tři psy, ale stále můžeme pokračovat, byť pomaleji,“ řekl. V případě krajní nouze jsou lidští členové hlídky připraveni sníst psy, aby přežili, i když „pravděpodobnost, že k tomu dojde, je velmi malá“.
Současný americký prezident opakovaně vyhrožoval, že se zmocní ostrova bohatého na nerostné suroviny, který je autonomním územím Dánska. Tvrdil přitom, že Kodaň nedělá dost pro jeho ochranu před Ruskem a Čínou.
Hlídky se psím spřežením jsou podle Ravna Rasmussena efektivnější než technologicky vyspělé vrtulníky, satelity a letadla. „Tato oblast je rozlehlá, je opravdu obrovská,“ řekl. „V zimě je všechno bílé, a když máte situaci monitorovat a letíte například v helikoptéře, tak nemůžete vidět, jestli jel k fjordu sněžný skútr,“ uvedl. „Prostě musíte být na zemi, abyste mohli vidět, cítit a vnímat, zda se v oblasti nacházejí další osoby, které by tam být neměly.“
Ravn Rasmussen zároveň upozornil, že většina vojenských úkolů, které patroly vykonávají, je utajena a nemůže být zveřejněna. V minulosti už pomohly výletním lodím, včetně jedné, která v roce 2023 najela na mělčinu, nebo zabránily ruské expedici ve vstupu do Národního parku Severovýchodní Grónsko bez potřebných povolení.
Strážci jsou vybaveni puškami a ručními zbraněmi, které mohou v krajním případě použít proti rozzuřeným ledním medvědům či pižmoňům severním. „Musíme být schopni zvládnout jakoukoli situaci, která může nastat,“ řekl Ravn Rasmussen.
Trumpovo posměšné vyjádření Ravna Rasmussena nerozhodilo. „Američtí prezidenti přicházejí a odcházejí, ale patrola Sirius zůstane. Protože je to nejúčinnější způsob, jak věci dělat,“ řekl.
Každý rok se do hlídky Sirius hlásí asi 80 až 100 lidí, přičemž jedinou podmínkou je absolvování dánského základního vojenského výcviku. Asi 30 až 35 zájemců je vybráno k absolvování přísných fyzických a psychických testů a pouhých pět nebo šest z nich dostane nabídku připojit se k hlídkám. Poté jsou vysláni do Grónska na 26 měsíců dlouhou misi bez možnosti návštěv domova.
Většina lidských členů patrol se psím spřežením jsou Dánové, byť v průběhu let se mezi nimi objevilo také několik Gróňanů. Žena se dosud nepřihlásila žádná.
První hlídky se psím spřežením začaly ve východním Grónsku působit během druhé světové války, kdy objevily a pomohly zničit německé meteorologické stanice, čímž Němcům znemožnily získat důležité informace pro jejich akce v Atlantiku. Trvalou přítomnost těchto hlídek v regionu zavedla dánská armáda od roku 1950.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}













