Aktualizace: 27.02.2024 18:50
Lansing (USA) – Volba kandidátů dvou hlavních amerických politických stran do listopadových prezidentských voleb dnes pokračuje primárkami v Michiganu. Očekává se, že ve středozápadním státě si další vítězství připíšou dva jasní favorité procesu, tedy u demokratů prezident Joe Biden a u republikánů jeho předchůdce Donald Trump. Podle médií mohou výsledky leccos napovědět ohledně jejich vyhlídek při očekávaném podzimním střetu v tomto klíčovém volebním bojišti. Michigan je jedním z tzv. swing states, tedy „kolísavých“ států, které nejsou dlouhodobě baštou jedné či druhé strany a které bývají v americkém volebním systému rozhodující. V roce 2016 zde těsně vyhrál Trump nad tehdejší kandidátkou demokratů Hillary Clintonovou, o čtyři roky později se pak „stát Velkých jezer“ přiklonil k Bidenovi na úkor Trumpa.
Letos vše nasvědčuje tomu, že se tato dvojice v souboji o Bílý dům utká znovu. Drtivou většinu států USA primárky nebo stranická volební shromáždění teprve čekají, Biden a Trump však opanovali úvodní klání a nominace svých stran mají téměř jisté. Na straně republikánů z pole Trumpových soupeřů zbyla už jen bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová, před kterou má exprezident v průzkumech republikánských preferencí obrovský náskok. Biden jako úřadující hlava státu mezi demokraty od počátku neměl výraznější konkurenci.
Tato dynamika se promítla i do kampaně před dnešním hlasováním. Biden ani Trump v Michiganu za poslední týden nevystoupili a agentura AP v pondělí napsala, že nad místními voliči „se usadil oblak apatie“.
Primárky jsou nicméně vnímány jako významná zkouška podpory dvou kandidátů v potenciálně klíčovém státě. Biden v něm čelí kampani progresivních aktivistů, která vyzývá demokraty, aby na hlasovacích lístcích zaškrtli možnost „nezúčastněný“ na protest proti americké podpoře Izraele při jeho tažení v Pásmu Gazy. Podle deníku The New York Times se poprvé výrazněji ukáže, jakou politickou újmu prezident kvůli svému postoji utrpěl.
Bidenova vláda již měsíce sklízí nevoli levice včetně některých demokratických politiků kvůli své neochotě omezit podporu Izraele či otevřeně kritizovat jeho agresivní počínání v boji proti teroristům z hnutí Hamás. Epicentrem této frustrace se přitom stal Michigan, tedy stát s největším podílem obyvatel s arabskými kořeny v USA, píše AP.
Trump se na druhé straně potýká s odporem části republikánského tábora, která nechce podpořit čtyřnásobně obžalovaného exprezidenta, jehož úřadování skončilo popíráním volební porážky a nepokoji v sídle Kongresu. Primárkám sice zatím dominuje, průzkumy mezi hlasujícími ale podle AP ukazují, že se mu příliš nedaří budovat pestrou koalici voličů.
O výsledcích v Michiganu by mělo být jasno během noci na středu, hlasování dnes končí ve 20:00 místního času (středa 02:00 SEČ). Republikáni na jeho základě rozdělí jen 16 z celkových 55 michiganských delegátů červencového nominačního sjezdu, zbytek pak státní větev Republikánské strany přidělí na svém sjezdu 2. března.
Týden po hlasování v Michiganu už je na programu nejrušnější den kolotoče primárek, tedy tzv. superúterý, kdy se stranická klání konají v 16 státech. Ještě předtím přijdou na řadu republikánská volební shromáždění v Idahu a Severní Dakotě a primárky ve Washingtonu, D. C.