Aktual.: 13.02.2026 18:31
Mnichov (Německo) – Populisté často změní řadu svých extrémních názorů, když se dostanou k moci a zjistí, jak komplexní situace ve skutečnosti je. V panelové diskusi na Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se věnovala nárůstu populismu ve světě, to řekl český prezident Petr Pavel. Populismus sám o sobě podle něj nemusí být špatný, problémem je, když se obrátí proti institucím chránícím demokracii.
„Zkušenost ukazuje, že když se tito lidé, kteří byli velmi dlouho na straně, která kritizovala, dostanou do zodpovědných pozic, kde mají zodpovědnost, pak náhle porozumí, jak je situace komplexní,“ řekl Pavel. Často pak podle něj tito politici „změní mnoho ze svých extrémních pozic, které měli před tím“.
Populismus by podle Pavla neměl mít nálepku něčeho, co je samo o sobě vždy špatné. Záleží podle něj na tom, jak se definuje. Řada politiků je za nálepku populisty podle prezidenta ráda, protože chtějí naslouchat lidem a přinášet řešení jejich problémů. „Problém začíná, když se populismus obrátí proti institucím, které tu jsou proto, aby chránily demokracii,“ řekl prezident. Důležité tak podle něj je, aby existoval systém brzd a protiváh, ochranou proti populismu může být také živá občanská společnost. „Většina populistických politiků je velmi citlivá na veřejné mínění,“ dodal Pavel.
Český prezident v panelové diskusi s názvem „Vox Populi: Odpověď na vzestup populismu“ hovořil společně s americkou kongresmankou Alexandriou Ocasiovou-Cortezovou, předsedou frakce Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu Manfredem Weberem a argentinskou poslankyní Daianou Fernándezovou Molerovou.
Jádrem narovnání vztahů s USA je podle Pavla větší odpovědnost Evropy za obranu
Restart vztahů Evropy a USA, který se stal jedním z témat letošní Mnichovské bezpečnostní konference, není podle prezidenta Pavla v zásadě nic nového, neboť za jádro sporu považuje větší odpovědnost evropských zemí za vlastní obranu. Novinářům v Mnichově dnes Pavel řekl, že Spojené státy dlouhou dobu neúměrně na obranu Evropy doplácely.
„Emotivně to vypadá tak, že je tady velká roztržka mezi Evropou a Spojenými státy, která by snad mohla teoreticky ohrožovat i spojenectví v rámci Severoatlantické aliance. Ale když člověk blíže poslouchá všechny aktéry, tak musí nabýt dojmu, že je to jenom o narovnání vztahů,“ řekl Pavel. Poznamenal, že američtí představitelé se v minulosti o větší zapojení Evropy snažili, ale jednali příliš diplomaticky. „Až (americký prezident) Donald Trump k tomu přistoupil tak razantním způsobem,“ řekl s tím, že Evropa se čas od času potřebuje dostat pod tlak, aby si situaci uvědomila. „Myslím, že teď už si to uvědomují všichni,“ dodal.
Pavel rovněž ocenil, že v otázce ruské invaze na Ukrajinu a hledání mírového řešení se podařilo sblížit stanoviska USA, Evropy a Ukrajiny. Dodal, že ještě je třeba dostat k vážným jednáním i Rusko, které podle něj nejeví ochotu válku ukončit. „Setrvává na svých maximalistických požadavcích,“ řekl. „Není jiné cesty, než vytrvat v podpoře Ukrajiny vojensky… a zároveň vyvíjet tlak ekonomický a politický na Rusko, aby si uvědomilo, že jiná cesta k dosažení míru než u jednacího stolu není,“ odpověděl na otázku ČTK.
Kromě Pavla a Zůny se konference v Mnichově za Česko účastní i ministr zahraničí Petr Macinka. Prezident na novinářský dotaz zopakoval, že žádné dvoustranné jednání s šéfem české diplomacie v plánu v Mnichově nebylo a není. „Pokud by měl ministr zahraničí zájem zúčastnit se kteréhokoli jednání, které budu mít, tak bude samozřejmě vítán,“ dodal Pavel.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
