Experti: S nástupem současné vlády se vůči Ukrajině projevila rétorická změna

Jak se bude vláda stavět k pomoci Ukrajině v dlouhodobějším horizontu, zatím nelze podle Jana Ludvíka z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zcela říct. „S přesnějším zhodnocením bude třeba vyčkat, až se systém ‚usadí‘ a vyjasní se neformální vazby a odpovědnosti,“ řekl. Nyní jsou podle něj ale vidět signály rétorické změny. „Která podle mě vydrží. Pro voliče SPD je to prioritní téma a (premiér) Andrej Babiš (ANO) zatím nemá za SPD alternativu,“ míní.

Rétorická změna podle něj ale nutně nemusí znamenat změnu faktickou, což je možné vidět na příkladu odmítnutí Česka ručit za půjčku Ukrajině. „Vypadá to jako velká věc a dovolím si říct, že z hlediska zahraniční politiky to bylo nešťastné – měli jsme stát v hlavním evropském proudu a u spojenců jsme si tím uškodili. Materiálně to ale neznamená mnoho, protože peníze půjdou z unijního rozpočtu, do kterého budeme přispívat tak jako tak, a na ručení by došlo jen v případě, že by unie jako celek nedokázala dodržet své závazky – což se nestane,“ dodal.

Také podle Kučery je odmítnutí garance půjčky jedním z ukazatelů výrazné proměny přístupu ČR k Ukrajině od nástupu současné vlády. „Veřejné odmítnutí pozvání k návštěvě Ukrajiny ministrem (obrany Jaromírem) Zůnou (za SPD), nepřipojení se ke garancím společné evropské půjčky pro Ukrajinu či kategorické odmítnutí odprodeje bitevníků L-159 naznačují směřování nové české politiky vůči této zemi,“ uvedl.

Z pohledu Ukrajiny lze tuto změnu vnímat především jako rétorickou, míní Kučera. ČR podle něj sehrála za předchozí vlády Petra Fialy (ODS) mimořádně významnou roli zejména v počáteční fázi války, kdy výzbroj ze skladů Armády ČR pomohla stabilizovat ukrajinskou obranu. „České tanky T-72 patřily například k prvním západním tankům, které Ukrajina obdržela,“ poznamenal.

S postupným vyčerpáváním zásob se však podle něj česká podpora přesouvala především do politické a organizační roviny, například v podobě muniční iniciativy. „Přímá finanční pomoc byla již v tomto období spíše omezená. Z hlediska Ukrajiny proto současná změna postoje české vlády nepředstavuje zásadní materiální ztrátu,“ dodal Kučera.

Pro ČR však podle experta nejde pouze o změnu rétoriky. „Země tím oslabuje svou pozici spolehlivého a předvídatelného partnera v rámci evropské spolupráce a zařazuje se do stejné kategorie jako je Slovensko a Maďarsko,“ uvedl. „Diplomatický kapitál, který si Česko navzdory relativně omezeným finančním závazkům dokázalo vybudovat, se tak může rychle ztratit. Důsledky tohoto oslabení se mohou projevit například v budoucích jednáních o zapojení do poválečné rekonstrukce Ukrajiny,“ doplnil.

Česko za poslední čtyři roky poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 17,4 miliardy korun. Číslo zveřejnila minulá vláda Petra Fialy (ODS) loni v říjnu, podle ministerstva obrany je stále platné. ČR také koordinuje muniční iniciativu, která pro Ukrajinu zajišťuje dodávky dělostřeleckých granátů. Prezident Petr Pavel v polovině únoru uvedl, že od svého vzniku zajistila pro napadenou zemi asi 4,4 milionu kusů velkorážní munice.

Loni iniciativa naplnila stanovený cíl 1,8 milionu kusů za rok. „Dodávky jsou závislé na finančních prostředcích spojenců a ukrajinských potřebách, proto nelze přesný cíl stanovit,“ uvedlo ministerstvo obrany na dotaz ČTK, jaký je stanoven cíl na letošní rok.

Loni před volbami muniční iniciativu kritizovaly tehdy opoziční hnutí ANO a SPD. Předseda ANO a nynější premiér Babiš loni v červenci v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že iniciativa je netransparentní, předražená a plesnivá. Letos na začátku ledna oznámil, že muniční iniciativa bude pokračovat, Česko do ní nebude dávat peníze.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}