Aktualizace: 28.02.2024 13:08
Štrasburk – Ruský prezident Vladimir Putin je šéfem zločinecké organizace a pokud chce na něj Evropská unie najít recept, musí být inovativní. Další sankce podobné těm dosavadním nebo nová rezoluce nestačí. Poslancům Evropského parlamentu to dnes řekla Julija Navalná, vdova po vůdci ruské opozice Alexeji Navalném, který zemřel předminulý týden v sibiřském trestaneckém táboře. Podle Navalné není jisté, zda bude na pátek oznámený pohřeb poklidný, nebo dojde na zatýkání.
„Pokud vážně chcete porazit Putina, musíte začít být inovativní. A přestat být nudní,“ prohlásila Navalná, podle níž její manžel neustále přicházel s novými nápady, jak bojovat s Putinovým represivním režimem, jeho cenzurou a potlačováním opozice.
Navalná dnes ve Štrasburku uvedla, že Putinovi lidé manžela mučili tři roky, zavinili jeho smrt a poté zneužili jeho tělo, které dlouho odmítali vydat matce.
Navalnyj podle úřední zprávy zemřel náhle 16. února v trestanecké kolonii na Sibiři. Úřady vydaly tělo jeho matce podle médií až 24. února. Do té doby ho odmítaly předat s tvrzením, že pokračuje vyšetřování příčin smrti.
Mnozí europoslanci dnes vyjádřili Navalné soustrast a zdůrazňovali, že boj jejího manžela za demokracii proti zkorumpovanému režimu podle nich nebyl marný.
„Představoval naději, naději na lepší zítřky, na svobodné Rusko, na budoucnost, naději, že odvaha může zvítězit. Jeho vrazi se snažili krutě vymýtit tuto naději, ale neuspěli,“ prohlásila předsedkyně EP Roberta Metsolaová.
Šéfové poslaneckých frakcí oceňovali Navalného odvahu, někteří zdůrazňovali, že EU musí nadále podporovat ruskou opozici, řada jejíchž představitelů je uvězněná.
„Vražda Alexeje Navalného opět jasně ukázala, že největším nepřítelem Vladimira Putina je demokracie,“ řekla spolupředsedkyně klubu evropských zelených Terry Reintkeová, podle níž EU podporou ruské opozice může pomoci demokratickým snahám v zemi ovládané autoritářským režimem.
Šéf konzervativní frakce Nicola Procaccini přirovnal odvanu Navalného, s níž se v roce 2021 vrátil z Německa do Ruska „na jistou smrt“, k sebeobětování Jana Palacha v roce 1969. „Také položil svůj život za svobodu a za tu Evropu, kterou teď tak milujeme. To samé teď pro nás znamená Alexej Navalnyj, kterého 16. února zavraždili, ale tím se objevily tisíce dalších, kteří budou bojovat za svobodu,“ řekl italský politik.
Europoslanci se ve čtvrtek chystají schválit rezoluci, ve které označí Navalného smrt za vraždu a vyzvou k mezinárodnímu vyšetření jejích okolností. Rusko to odmítá.
Navalnyj byl roky hlavní tváří ruské opozice a hlasitě kritizoval Putinův režim. Od roku 2021 byl ve vězení, postupně si vyslechl tresty 2,5 roku, devět let a 19 let vězení. Vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku.