Soud rozvedl manželství expremiéra Nečase a Jany Nečasové, dříve Nagyové

Nečas ani Nečasová, která rozvod navrhla, k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 nedorazili. Vyslali za sebe advokáty. Ti soudkyni potvrdili, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené a už není možná jeho obnova. I vzhledem k tomu, že Nečasovi spolu neměli děti a že v předstihu uzavřeli dohodu o vypořádání majetkových práv, trvalo řízení o souhlasném rozvodu jen deset minut.

Nečas si svou dlouholetou podřízenou vzal v září 2013, měsíc po oznámení rozvodu s předchozí manželkou. Informaci o tom, že se s ním rozvádí, zveřejnila Nečasová loni v létě. Uvedla, že velké množství dlouhotrvajících soudních řízení představovalo obrovský stres, který se podepsal nejen na jejím vztahu, ale i psychice a zdraví.

„Jako manželé jsme se po čase vzájemně odcizili a v poslední době jsme ani netrávili téměř žádný čas společně. Náš blízký osobní a po všech stránkách naplněný vztah tak po 21 letech končí,“ sdělila Nečasová v červnu loňského roku. „Budoucímu exmanželovi přeji v jeho dalším osobním životě štěstí,“ doplnila pro ČTK toto pondělí.

Nečas byl premiérem v letech 2010 až 2013, kdy policie provedla razii na úřadu vlády mimo jiné v souvislosti s tím, že vlivná úřednice Nagyová přijímala luxusní dary. Vyšetřování mělo několik větví. Žena si vyslechla pravomocný odsuzující rozsudek za to, že zneužila vojenské zpravodajce ke sledování tehdejší Nečasovy manželky i některých svých podřízených. Nečas se stal v té souvislosti prvním pravomocně odsouzeným expremiérem ČR, protože u soudu dvakrát lhal.

Společně pak byli Nečasovi odsouzeni kvůli tomu, že slíbili poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce, když se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček. Poté, co byl balíček schválen, se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra a Fuksa členem představenstva Českého Aeroholdingu. Nečasová čelila rovněž obžalobě z vyzrazení utajované informace Bezpečnostní informační služby, tato kauza ale skončila osvobozujícím verdiktem.

Nečasovi soudy v prosinci 2023 uložily souhrnně podmíněný trest 2,5 roku se zkušební dobou na čtyři roky a peněžitý trest milion korun. Nečasová nejprve dostala za zneužití zpravodajců desetiletý zákaz činnosti ve vedoucích funkcích státní správy a maximální možnou podmínku – tedy tříletou s pětiletou zkušební dobou. Prezident Miloš Zeman jí milostí prominul zbytek zkušební doby několik měsíců před tím, než jí soud v kauze trafik uložil dvouletou podmínku a peněžitý trest 300.000 korun.

Zásah na úřadu vlády, který v roce 2013 provedl policejní útvar pod vedením nynějšího senátora Roberta Šlachty (Přísaha), způsobil výrazný otřes na politické scéně. Otevřel cestu novým stranám, především hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury. Oslabil naopak důvěru ve stávající politické subjekty, což se vedle občanských demokratů týkalo i ČSSD. Prezident Zeman tehdy jmenoval úřednickou vládu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}