Dědička rodu Walderode získá mobiliář zámku Hrubý Rohozec

„Vzhledem k tomu, že pro NPÚ je naprosto klíčová a zásadní záchrana a ochrana památek, bylo i v kontextu velkorysého příslibu paní doktorky Kammerlander o věnování objektu – a mobiliáře – státu rozhodnuto, že NPÚ nebude dále pokračovat v soudním sporu a bude plně akceptovat vynesený rozsudek,“ řekla Bidlasová.

S ohledem na rozsah této restituční kauzy se dnes soud zabýval jen mobiliářem zámku. O budově, která je národní kulturní památkou, nerozhodoval. Vdova po Karlovi des Fours Walderodem by měla získat přes 5000 položek z vybavení zámku, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několik set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat.

Právní zástupce Kammerlanderové byl s rozhodnutím soudu spokojený. „Rozsudek se v zásadě dal očekávat, poněvadž soudce už předeslal, že považuje nárok za odůvodněný. A pochopitelně po takřka 34 letech, co se ta věc vleče, alespoň jedna část je skončena,“ řekl Heyduk novinářům.

Zároveň uvedl, že se Kammerlanderová nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. „Zatím to není pravomocné, ale nebude se na stavu současném nic měnit. Sbírky zůstanou v zámku a zámek zůstane v Turnově,“ řekl Heyduk. Potvrdil také, že dědička rodu uvažuje, že v případě soudního vítězství zámek daruje státu. „Velmi vážně o tom uvažuje, že vzhledem k tomu, že do zámku bylo hodně investováno Českou republikou, že tento zámek České republice věnuje,“ řekl. Sbírky by si ale podle něj chtěla ponechat ve svém vlastnictví. „Sbírky by zůstaly v zámku, ale ve vlastnictví paní Kammerlanderové na základě dohody o zápůjčce,“ dodal Heyduk.

Vydání vybavení zámku je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá tři dekády. Šlechtický rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, dosud většinou neúspěšně. Ve sporu rodu jde kromě zámku, který je národní kulturní památkou, také o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Získal zatím čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku.

Šlechtickému rodu zámek a panství v Turnově a okolí zabavil stát po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, kdy Walderode byl považován za Němce. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po emigraci po komunistickém převratu v únoru 1948 znovu odňaly a zpět ho získal až po změně režimu v roce 1992. Následně zažádal o navrácení miliardového majetku, verdiktu se ale nedožil. Soudy roky řešily, zda je jeho nárok oprávněný. Teprve předloni zřejmě již definitivně rozhodl Ústavní soud, že je třeba vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení československého občanství z roku 1947. To znamená splnění základní podmínky pro vydání majetku, což dnes potvrdil i semilský soudce Michal Polák.

„Soud vycházel z toho, že v roce 1947 bylo vráceno doktoru Walderodemu československé občanství. A v tom rozhodnutí je zahrnut i závěr o tom, že se pan doktor Walderode neprovinil proti československému státu. Tehdejší orgány měly všechny potřebné informace k tomu, aby mohly řádně rozhodnout a soud nyní nemá důvod, aby se od tohoto rozhodnutí odchýlil,“ řekl novinářům Polák.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}