Aktualizace: 28.02.2024 13:27
Praha – Česko má podle Indexu prosperity a finančního zdraví čtrnáctou nejsilnější ekonomiku v EU, proti roku 2023 si tak pohoršilo o dvě příčky. Ačkoliv má relativně pestrý průmysl s vysokou komplexitou, ekonomiku brzdí nízká přidaná hodnota a vysoká inflace. Index společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
Stav ekonomiky podle indexu oslabil druhým rokem v řadě. Devátá příčka z roku 2022 se loni změnila na dvanáctou a letos ji vystřídalo čtrnácté místo. Na špici zemí EU se třetím rokem drží severské země v čele se Švédskem a Dánskem, trojici nejsilnějších ekonomik doplňuje Německo. Druhou stranu žebříčku uzavírá Řecko.
Nejhoršího výsledku dosáhlo Česko v inflaci. Zatímco většině ostatních států se podařilo vysokou hladinu inflace z roku 2022 relativně rychle stáhnout, v Česku se takzvaný harmonizovaný index spotřebitelských cen zastavil na 12 procentech, což je druhý nejvyšší výsledek napříč EU. Hůře je na tom jen Maďarsko se 17 procenty.
Ceny potravin v Česku jsou proti roku 2015 téměř o polovinu vyšší. „Z hlediska cenové hladiny celého spotřebitelského koše se řadíme pod průměr zemí EU a patříme mezi ‚levnější‘ státy, bohužel to ale neplatí pro položky, které jsou pro spotřebitele základní. V cenách potravin jsme prakticky dohnali západní státy, aktuálně jsme na 97 procentech úrovně EU,“ uvedla analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Propsalo se to i v cenách běžných potravin. „Z těch meziročně nejvíce podražil cukr krystal, a to téměř o 40 procent. Zatímco v roce 2022 se kilo cukru dalo pořídit průměrně za 24 korun, v uplynulém roce se cena vyšplhala na 33 korun,“ doplnil analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil. Vysoký růst cen nastal u čerstvých vajec, o 30 procent, o čtvrtinu zdražily brambory. V obchodech je ale i na několik artiklů, které proti předloňskému roku zlevnily. Nejvýrazněji klesla cena másla, a to o 13 procent. O šest procent se snížila i průměrná cena kilové cihly eidamského sýru.
Z dalších indikátorů indexu vyplynulo, že se ČR po loňském propadu vrátilo na druhou příčku v komplexitě ekonomiky, tedy indikátoru, který svědčí o diverzifikaci a různorodosti českého průmyslu. „Vysoká míry komplexity české ekonomiky je pozitivní zprávou. Naše ekonomika toho umí skutečně mnoho v řadě odvětví a oborech. Vysoká míra diverzifikace navíc znamená, že šok do jednoho odvětví českou ekonomiku neovlivní tak negativně jako ekonomiky, které naopak vsadily na koncentrovanější podobu ekonomiky,“ vysvětlil hlavní ekonom spořitelny David Navrátil.
Česku se ale nedaří dlouhodobě v nízké přidané hodnotě. „Východiskem ke zlepšení výsledků v této oblasti může být strategické plánování investic, podpora sektorů s vysokou přidanou hodnotou, zlepšení inovačního ekosystému, investice do vzdělání a dovedností pracovní síly či zjednodušení regulačního prostředí,“ doplnil Daniel Rajnoch ze společnosti InvestBay.
