Aktual.: 4.03.2026 13:59
Praha – Ministerstvo práce by mělo v dubnu předložit novelu zákoníku práce s opatřeními na podporu rovného odměňování mužů a žen. Změny k zajištění stejné odměny za stejnou práci, které vycházejí z unijní směrnice, by měly platit od příštího roku. Vyplývá to z navrhovaného legislativního plánu vlády. Členské státy mají pravidla do praxe zavést do 7. června, jinak jim hrozí sankce. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že směrnice znamená byrokracii a Česko ji přijme v minimalistické podobě.
Změny se mají týkat třeba zveřejňování odměny v pracovních inzerátech, sledování úrovně výplat žen a mužů či dorovnání výdělků za stejnou práci při rozdílu nad pět procent.
„Dal jsem jasný pokyn k minimalistické variantě. Další bruselské regulace nesmí české firmy dusit. Méně papírování, více výroby!“ uvedl minulý týden po jednání se zástupci automobilového průmyslu Juchelka. Po schůzce s představiteli Svazu průmyslu a dopravy pak označil směrnici o rovném odměňování žen a mužů za zbytečnou byrokracii. Podle šéfa resortu firmy podmínky dávno plní samy.
Podle vládních dokumentů ženy v ČR vydělávají ve firmách na stejných pozicích za srovnatelnou práci průměrně o desetinu méně než muži a ve veřejném sektoru o pět procent. Česko za nerovný přístup dlouhodobě sklízí kritiku mezinárodních institucí. Předpis z května 2023 má v unijních státech takzvaný Gender Pay Gap neboli výdělkovou propast řešit. Za její udržování podle autorů může netransparentnost, směrnice nastavuje minimální požadavky na stejnou odměnu za stejnou práci či za práci stejné hodnoty.
Podle směrnice by měli mít uchazeči o práci předem informace o počáteční odměně či jejím rozpětí, a to třeba v inzerátu na volné místo. Zaměstnavatelé by se nesměli ptát na předchozí výdělky. Odměna by se měla stanovit podle objektivních kritérií jako vzdělání, odborná příprava, dovednosti, odpovědnost či pracovní podmínky. Pracovníci by se mohli dozvědět průměrné částky za stejnou práci podle pohlaví. Zakázané by byly doložky o mlčenlivosti o mzdě či platu.
Firmy a instituce nad 250 zaměstnanců by měly údaje o úrovni odměňování dodávat každý rok, menší podniky jednou za tři roky. Pokud by neodůvodnitelný rozdíl ve výdělcích i prémiích a jiných odměnách žen a mužů přesahoval pět procent, do půl roku by zaměstnavatelé měli stav napravit. Pokud se přidávalo v době, kdy lidé byli na rodičovské či ošetřovatelském volnu, měl by se upravit pak příjem i jim. Za porušování pravidel mají hrozit „odrazující sankce“. Pracovníci by se mohli bránit u soudu, v případě úspěchu by měli nárok na doplacení a kompenzace. Nediskriminování by prokazoval žalovaný. Stát má zajistit instituci, která by na dodržování pravidel dohlížela.
Plán kroků na podporu rovného odměňování na roky 2023 až 2026 přijala minulá vláda. Dokument s ohledem na směrnici počítal se sledováním statistiky, zveřejňováním výdělku v pracovních inzerátech či zákazem doložek mlčenlivosti. Proti záměrům se stavěli zaměstnavatelé. Stěžovali si na administrativu. Odbory naopak uváděly, že pokud zaměstnavatelé odměňují férově, nemělo by jim zveřejňování částek vadit. Ministerstvo práce v minulém volebním období přípravu legislativy odkládalo.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}