Velvyslanec USA na konferenci apeloval na zvyšování výdajů ČR na obranu

Česko v návrhu státního rozpočtu na letošní rok podle Merricka riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v NATO, co se týče jejich podílu na HDP. Riskuje tak i to, že nesplní své závazky vůči NATO o budování schopností své armády.

Členské státy NATO se loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. „To není libovůle, požadavek Spojených států, pouhý podpis jedné vlády, který lze snadno zrušit jinou vládou. Jde o dohodu mezi suverénními spojenci, z nichž každý se bez výjimky spoléhá na ostatní,“ řekl dnes americký velvyslanec.

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) loni přijal usnesení, podle kterého měly růst obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k cíli dávat na obranu 3,5 procenta HDP. Dnes řekl, že výdaje, které ČR letos podle návrhu státního rozpočtu na letošní rok vynaloží na obranu, jsou za současné situace maximem možného. Pro jeho vládu je obrana a armáda důležitá, řeší ale také zdravotnictví či sociální otázky. „Původní vláda (Petra Fialy) řešila jen válku, jen Ukrajinu, my řešíme každodenní život českých spoluobčanů,“ prohlásil Babiš. Česko podle něj na obranu letos vynaloží zhruba 2,1 procenta HDP. Od roku 2014 do roku 2025 podle něj výdaje na obranu vzrostly o 400 procent.

Merrick v ostrém projevu prohlásil, že v dnešní složité bezpečnostní situaci neexistuje lepší nástroj pro řešení problémů než NATO. Vedle pátého článku alianční smlouvy o kolektivní obraně připomněl třetí článek, kde se spojenci jednotlivě i společně zavazují udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.

Pavel řekl, že Evropa se musí po letech garancí zajištěných především jinými začít starat o svou bezpečnost. Česko podle něj často podléhalo pokušení odkládat obtížná rozhodnutí. „Neříkám to jako kritiku jedné vlády nebo jednoho politického období, jde o dlouhodobý přístup velké části Evropy,“ řekl prezident. Česko a další evropské země s výjimkou Polska nebo států Pobaltí opakovaně rozmělňují plnění závazků, které si samy stanovily v NATO, míní.

Podle návrhu vlády by mělo ministerstvo obrany letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. ČR by tak na obranu měla vynakládat 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna.

„Jak můžeme od ostatních očekávat stoprocentní plnění článku pět, když sami svůj díl kolektivní odpovědnosti naplňujeme na méně než 50 procent,“ řekl Pavel. Tempo zvyšování připravenosti, budování kapacit i celkové bojeschopnosti české armády podle něj dlouhodobě neodpovídá bezpečnostní realitě.

Havlíček míní, že tlaky na rozpočet jsou enormní a chytrá a schopná vláda se nesmí nechat dostat do kouta a zaměřit se jen na jednu oblast. Podporovat je nutné například i vnitřní bezpečnost, která se podle vicepremiéra brzy stane možná větším tématem než vnější, ale také energetickou bezpečnost. „Posilujme obranu, energetickou bezpečnost, nezávislost surovinovou, průmyslovou a zemědělskou, vnitřní bezpečnost, ale hlavně tak, ať je to vyvážené,“ dodal.

O výdajích na obranu hovořil na konferenci také Řehka. Evropa podle něj musí usilovat o udržení pozornosti Američanů na kontinentu, zároveň je ale nutné urychleně posilovat evropský pilíř obrany. „Když tvrdíme, že kolektivní odstrašení a obrana v NATO je pořád základním pilířem naší obrany, tak to znamená, že musíme společně s ostatními dobudovávat schopnosti tak, aby ty obranné plány byly naplnitelné,“ řekl. „Nemůžeme tvrdit, že budeme spolehlivý spojenec, že posílíme protivzdušnou obranu státu, že zesílíme teritoriální obranu, že budeme podporovat obranný průmysl a to všechno, a zároveň nenavýšíme obranné výdaje, to prostě nejde,“ zdůraznil šéf armády.

Řečníci se v diskusních panelech věnovali i například geopolitické situaci. Vládní poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček řekl, že Rusko je nejvýraznější hrozbou pro Česko, což podle něj platilo už před jeho invazí na Ukrajinu. Z tohoto faktu musí nutně vycházet česká podpora bojující Ukrajině, není to však jediná priorita, které je nutné podřídit všechny ostatní, dodal. Řehka pak uvedl, že frustrace Ruska z trvající západní podpory Ukrajiny může vést ke zvyšování jeho kybernetických, sabotážních a destabilizačních aktivit.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}