Aktual.: 11.03.2026 17:21
Paříž – Současná situace na Blízkém východě a její dopady na ropný trh v žádném případě neospravedlňují zrušení sankcí proti Rusku, shodli se dnes podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona lídři skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. O pozastavení některých sankcí proti Moskvě podle dřívějších informací uvažovaly Spojené státy. Při dnešním mimořádném videohovoru jednali lídři o dopadech americko-izraelské války s Íránem, uvedly agentury AFP a Reuters. Uvolňování sankcí proti Rusku odmítla také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Panovala shoda, že bychom neměli měnit svůj postoj vůči Rusku a měli bychom pokračovat v úsilí na podporu Ukrajiny,“ prohlásil francouzský prezident, jehož země letos této skupině států předsedá. Členy G7 jsou vedle Francie také Spojené státy, Kanada, Británie, Německo, Itálie a Japonsko.
Po pondělním telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vůdcem Vladimirem Putinem agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že Trump zvažuje uvolnění sankcí na dovoz ropy z Ruska a využití nouzových zásob ropy. Oba kroky mají být součástí balíku opatření zaměřených na omezení prudkého růstu cen této komodity. USA minulý týden část sankcí oslabily tím, že povolily Indii po 30 dní nakupovat ruskou ropu, která byla k 5. březnu naložena na tankery.
Von der Leyenová, která se videohovoru G7 účastnila s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, na síti X uvedla, že prioritou je udržet tok energetických surovin, zejména plavbu přes Hormuzský průliv, který je klíčový pro světovou ekonomiku. „Nyní není vhodná doba na uvolnění sankcí vůči Rusku,“ doplnila.
Izraelské a americké síly poslední únorový den zahájily útok na Írán, ten v odvetě útočí na Izrael a na arabské státy v regionu, jež hostí americké vojenské základny. Americký prezident dnes uvedl, že v Íránu už prakticky nezbylo na co útočit a válka podle něj brzy skončí. Macron v projevu po jednání G7 varoval, že ačkoliv Írán utrpěl značné škody, nadále útočí na cíle na Blízkém východě, což ukazuje, že jeho vojenské kapacity nebyly zcela zničeny. Vyzval také Trumpa, aby vyjasnil své konečné cíle i tempo, jakým plánuje v útocích pokračovat.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala, aby členové G7 jednali kvůli válce v Íránu a jejím energetickým dopadům se zástupci Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu.
Doprava v klíčovém Hormuzském průlivu v důsledku války téměř ustala. Při normálním provozu touto úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu. Banka Citigroup odhaduje, že kvůli narušení dopravy přes Hormuzský průliv trh s ropou přichází o sedm až 11 milionů barelů denně.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, jednomyslně se na tom dohodlo 32 členských zemí. Macron uvedl, že toto rozhodnutí bude pro Francii znamenat 14,5 milionu barelů, Meloniová krok IEA ocenila, neuvedla však, jaké množství barelů ze svých rezerv uvolní Itálie. Rozhodnutí přivítali také von der Leyenová a Costa.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
