Aktual.: 18.03.2026 17:46
Washington – Íránská schopnost obohacovat uran byla zničena červnovými údery a Teherán se ji posléze nesnažil obnovit. V textu svého dnešního vystoupení v americkém Senátu to uvedla šéfka tajných služeb USA Tulsi Gabbardová. Nebezpečím, že Írán získá jadernou zbraň, zdůvodnily Izrael i Spojené státy letošní údery na tuto zemi. Podle šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffea Írán pracoval na balistických střelách schopných zasáhnout Evropu, uvedla agentura AP.
Gabbardová tvrdí, že „íránský program obohacování (uranu) byl zcela zničen“ údery z loňského června, které podnikly Spojené státy v návaznosti na izraelské útoky na Írán. „Od té doby se (Írán) nesnažil obnovit své schopnosti obohacovat uran. Vstupy do podzemních zařízení, která byla bombardovaná, byly zasypány a zality betonem,“ uvedla Gabbardová.
Při slyšení pak čelila dotazu demokratického senátora Marka Warnera, proč sdělení o obohacování uranu nepřednesla při vystoupení před senátory a proč je uvedla jen v textu projevu. Šéfka tajných služeb zdůvodnila rozhodnutí přeskočit pasáž tím, že její projev byl moc dlouhý.
Gabbardová také nechtěla komentovat během slyšení tvrzení, zda Írán představoval bezprostřední jadernou hrozbou pro Spojené státy, uvádí agentura Reuters. S argumentací, že Írán takovou hrozbu nepředstavoval, rezignoval v úterý na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent.
Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Írán obohacoval uran na 60 procent. To bylo sice výrazně více, než je nutné pro civilní účely, nebylo to však dostatečné pro výrobu jaderné zbraně. Právě obavami, že by Írán mohl získat jadernou zbraň, Spojené státy a Izrael odůvodnily zahájení současné války. Írán dlouhodobě tvrdí, že v posledních letech na výrobě jaderné zbraně nepracoval.
Takzvané obohacování je proces, při kterém se technologicky zvyšuje koncentrace štěpného izotopu v přírodním uranu tak, aby mohl být využit jako palivo v jaderných elektrárnách nebo jako nálož v jaderných zbraních. K výrobě atomové zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent, přičemž podle odborníků obohacení z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok.
Šéf CIA Ratcliffe zákonodárcům řekl, že se Írán podle zpravodajských poznatků nevzdal ambice vyvinout jadernou zbraň a posílit svůj arzenál balistických raket. Podle šéfa CIA by bez úderů mohl Írán vyvinout raketu s doletem 3000 kilometrů. To je vzdálenost vzdušnou čarou mezi západním Íránem a Prahou. Ratcliffe ale neuvedl, kdy mohl Írán takovou zbraň získat. Za cíl současných amerických úderů označil snížit schopnost Írán takové rakety sestavit a vyrábět.
„Režim v Íránu se zdá být nedotčený, je ale výrazně omezený kvůli útokům na své vedení a vojenské schopnosti,“ popsala před senátory dopady současných americko-izraelských úderů Gabbardová. Údery podle Gabbardové výrazně omezily íránské vojenské schopnosti. „I tak ale Írán a jeho spojenci mají schopnost pokračovat v útocích na zájmy USA a jejich spojenců na Blízkém východě, a taky to činí,“ dodala Gabbardová. Obnova vojenských schopností bude íránskému režimu trvat roky, pokud přežije, dodala představitelka amerických tajných služeb.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}