Aktual.: 23.03.2026 08:17
Canberra – Mezinárodní agentura pro energii (IEA) jedná s vládami v Asii a Evropě o případném uvolnění dalších zásob ropy, pokud to bude nutné v souvislosti s válkou v Íránu. V Národním tiskovém klubu v Canbeře to řekl šéf IEA Fatih Birol. Dodal, že globální ekonomika kvůli válce čelí velké hrozbě a žádná země nebude imunní vůči dopadům této krize, pokud bude pokračovat tímto směrem.
Členské země IEA se 11. března kvůli prudkému růstu globálních cen ropy dohodly na uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy ze strategických zásob. To představovalo asi 20 procent celkových zásob.
Birol dodal, že IEA bude nadále sledovat situaci, analyzovat a hodnotit trhy a jednat s členskými zeměmi o případném dalším uvolnění. Nebude se však rozhodovat na základě konkrétní úrovně cen ropy. Čerpání zásob bylo podle něj pouze částí toho, jak by IEA mohla zemím pomoci.
Současnou krizi na Blízkém východě popsal Birol jako velmi závažnou, horší než dva ropné šoky v 70. letech minulého století a dopad války mezi Ruskem a Ukrajinou na dodávky plynu dohromady. Válka s Íránem snížila globální dodávky ropy o 11 milionů barelů denně, což je více než oba předchozí ropné šoky dohromady. Nejdůležitějším řešením tohoto problému je podle něj otevření Hormuzského průlivu.
Birol zahájil v Austrálii své světové turné, protože Asie a Tichomoří jsou nyní v popředí ropné krize vzhledem k závislosti regionu na dodávkách ropy a dalších důležitých produktech, jako hnojiva a helia, Hormuzským průlivem. Po setkání s australským premiérem Anthonym Albanesem odcestuje koncem tohoto týdne do Japonska na zasedání skupiny předních ekonomik světa G7. Birol dodal, že političtí představitelé po celém světě si podle něj dostatečně neuvědomili hloubku problému, a proto se rozhodl tři týdny po vypuknutí války začít o situaci veřejně mluvit.
IEA již také představila sadu dalších opatření na straně poptávky pro případ, že by se země musely rozhodnout, jak nejlépe snížit spotřebu paliva. Mezi tato opatření patří snížení rychlostních limitů nebo zavedení práce z domova. Podobná opatření podle Birola pomohla snížit spotřebu energie v Evropě v roce 2022, když byla zavedena, ale každá země si podle něj musí rozhodnout sama, co je pro ní nejvhodnější.
Birol vystoupil se svým projevem v době, kdy Izrael zahájil novou vlnu útoků proti Teheránu. Írán pak obnovil útoky na své sousedy v Perském zálivu a pohrozil, že začne útočit na jejich elektrárny. Birol uvedl, že vážně, nebo velmi vážně poškozeno bylo zatím 40 energetických zařízení v devíti zemích regionu.
Zatímco Írán nadále drží Hormuzský průliv v podstatě uzavřený, americký prezident Donald Trump dal zemi 48hodinové ultimátum, aby strategickou vodní cestu zcela otevřela všem lodím. Trump v neděli časně ráno prostřednictvím sociálních sítí uvedl, že pokud se tak nestane, Spojené státy začnou útočit na íránské energetické zařízení a zničí jeho elektrárny.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
