Aktual.: 24.03.2026 10:57
Praha – Omezení sociálních sítí dětem do 16 let a mobilů ve školách je podle místopředsedy Sekce dětské a dorostové psychiatrie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Michala Goetze potřebné. Musí být ale doplněno podporou rodičů, protože sám zákaz problémy duševního zdraví dětí nevyřeší. Uvedl to dnes v tiskové zprávě ČLS JEP.
„Sociální sítě jsou navrženy tak, aby maximalizovaly udržení pozornosti pomocí personalizovaného obsahu a nekonečného scrollování. V dospívání je toto chování obzvlášť problematické, protože adolescenti mají systémy odměny v mozku zvýšeně citlivé na sociální zpětnou vazbu, jako jsou lajky a komentáře,“ vysvětlil Goetz, který je zároveň ředitelem Dětské psychiatrické nemocnice Opařany.
Podle něj časté kontrolování sítí mění funkční aktivitu mozku v oblastech odpovědných za emoce a regulaci impulzů. Dospívající tak čelí bezprecedentnímu nárůstu úzkostně-depresivních stavů, které jsou vyvolány nereálnými očekáváními a ztrátou skutečných sociálních interakcí.
„Uživatelé mají tendenci vyhledávat obsah v souladu se svou aktuální náladou. Expozice obsahům o sebepoškozování či suicidiu u zranitelných mladistvých pak přímo souvisí s vyšší mírou těchto rizikových projevů v realitě,“ dodal. Suicidiem odborníci nazývají sebevraždu.
Podle vědeckého sekretáře České pediatrické společnosti ČLS JEP Jana Lebla se pak u nich často čas strávený u obrazovek postupně prodlužuje, zároveň se jim zhoršuje spánek a postupně se stahují z reálného světa.
„Pokud dítě ztrácí zájem o koníčky, izoluje se, špatně spí nebo mění stravovací návyky, může jít o důsledek on-line tlaku. V takovém případě neváhejte vyhledat odborníka,“ doplnila odborná společnost.
Odborníci se shodují, že jednoduchý věkový zákaz sám o sobě nestačí. „Děti a mladší adolescenti mají méně zkušeností v kritickém hodnocení obsahu a nastavování hranic. Proto je nezbytná kombinace rozumných pravidel, otevřené komunikace v rodině a rozvíjení digitální gramotnosti,“ vysvětlila předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Alena Šebková.
V rodinách, kde nelze nastavení pravidel realisticky očekávat, by podle ní mohla být státem nastavená bariéra významným ochranným faktorem. „Očekávat, že to zvládnou rodiče sami, je iluzorní a svým způsobem alibistické,“ uvedl Goetz.
„Týmy neurovědců denně vymýšlejí, jak obejít přirozené kontrolní mechanismy vyvíjejícího se mozku s cílem maximalizovat touhu dětí setrvávat na sociálních sítích a dávat přednost tomuto trávení času před jinými aktivitami,“ dodal. Podle něj dítě v takovém případě vnímá rodiče jako uzurpátory, pokud mu v návratu na síť brání.
Jakákoliv regulace musí být podle odborníků doprovázena okamžitým navýšením kapacit dětské psychiatrie a psychologie. Stát musí zároveň investovat do projektů osvěty pro rodiče o digitální hygieně.
Odborníci doporučují rodičům nedávat dětem mobil do ruky do dvou let věku a nepoužívat obrazovku jako nástroj k utišení emocí nebo nudy dítěte. Digitální zařízení podle nich nepatří k jídelnímu stolu a do ložnice, měla by se vypínat 90 minut před spaním, protože negativně ovlivňují kvalitu spánku.
Důležitý je podle odborníků také správný příklad. „Rodič nemůže vyžadovat omezení u dětí, pokud sám tráví čas na telefonu v jejich přítomnosti,“ uvedli v tiskové zprávě. Zároveň je potřeba vysvětlovat dětem, že svět na sítích je upraven filtrem a často neodpovídá realitě, a mít přehled o tom, jaký obsah na sítích sledují.
S myšlenkou na zákaz používání sociálních sítí u dětí po vzoru Francie přišel premiér Andrej Babiš (ANO) v únoru, spíše k zákazu se kloní také prezident Petr Pavel. Například podle opozičních Pirátů ale případná restrikce neřeší podstatu problému.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}