Aktual.: 25.03.2026 05:32
Kodaň – Úterní parlamentní volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové, kteří ale zaznamenali nejhorší výsledek od roku 1903. Po sečtení všech hlasů o tom dnes informovala dánská stanice TV2. Zemi čekají zřejmě složitá koaliční jednání, neboť levicové strany sice těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků ale nezískal ve 179členném jednokomorovém parlamentu většinu. Rozhodující silou tak mohou být centrističtí Umírnění v čele s ministrem zahraničí a bývalým premiérem Larsem Lökkem Rasmussenem. Dánský král Frederik X. dnes pověřil šéfku sociální demokracie a úřadující premiérku Mette Frederiksenovou vyjednáváním o příští vládě, informuje agentura AFP. Osmačtyřicetiletá politička má podle královského paláce jednat se všemi parlamentními stranami, kterých je vedle Sociální demokracie jedenáct. Frederiksenová dnes dopoledne do rukou krále podala demisi kabinetu.
Frederiksenová v povolebním projevu prohlásila, že je připravena zemi dále vést. Poznamenala, že jednání o vládě nebudou jednoduchá.
Levicová uskupení včetně premiérčiny Sociální demokracie získala 84 křesel, pravicové strany pak mají 77 křesel a centristé 14 křesel. Zbývající čtyři mandáty v parlamentu připadají na Grónsko a Faerské ostrovy, což jsou autonomní části Dánského království.
Sociální demokracie zvítězila se značným náskokem, obdržela 21,9 procenta hlasů. Tento výsledek byl ale proti volbám v roce 2022 o 5,6 procentního bodu horší. Stanice TV2 výsledek Sociální demokracie označila za historicky špatný, neboť tak málo hlasů strana nezískala od parlamentních voleb v roce 1903, kdy obdržela 21 procent.
S odstupem zhruba deseti procentních bodů skončila na druhém místě za sociálními demokraty Socialistická lidová strana s 11,6 procenta hlasů. Třetí je pak s 10,1 procenta hlasů středopravicová Liberální strana vedená ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem. Tato strana oproti předešlým volbám ztratila přes tři procentní body, Socialistická lidová strana si naopak o 3,3 procentního bodu polepšila.
Premiérka Frederiksenová, která je u moci od roku 2019, volby vyhlásila v únoru, o několik měsíců dříve, než musela. Podle analytiků se tak stalo zjevně v naději, že její rozhodný postoj ve sporu o dánské autonomní území Grónsko, které by americký prezident Donald Trump rád získal pod americkou správu, jí pomůže u voličů.
Britská BBC napsala, že v Dánsku, členské zemi Evropské unie a NATO, do velké míry panuje shoda na zahraniční politice, a volební kampaň tak ovládly domácí témata, jako je stav dánského hospodářství a životní náklady. Frederiksenová navrhla například daň z majetku ve výši 0,5 procenta pro 20.000 nejbohatších Dánů. Tématy předvolebních debat byla také vysoká míra znečištění pitné vody pesticidy v důsledku chovu vepřů a budoucnost zemědělství.
Dánská premiérka Frederiksenová po volbách formálně podala demisi
Dánská premiérka Mette Frederiksenová dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.
Královský palác oznámil, že král přijal premiérku, která po vysvětlení výsledků voleb a situace v parlamentu podala demisi a oznámila, že zástupci politických stran zvolených do jednokomorového Folketingu by nyní měli dostat příležitost vyjádřit své názory na nadcházející formování vlády.
Dnes odpoledne se panovník chystá přijmout zástupce politických stran. Ty nyní čekají potenciálně náročná a dlouhá jednání, aby určila, zda příští vládu sestaví Frederiksenová, nebo jiný stranický lídr.
Sociální demokraté premiérky Frederiksenové sice v úterních volbách zvítězili, ale zaznamenali nejhorší výsledek od roku 1903. Levicové strany jako celek sice těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků ale nezískal ve 179členném parlamentu většinu. Rozhodující silou tak mohou být centrističtí Umírnění v čele s dosavadním ministrem zahraničí a bývalým premiérem Larsem Lökkem Rasmussenem. Frederiksenová v povolebním projevu prohlásila, že je připravena zemi dále vést. Poznamenala, že jednání o vládě nebudou jednoduchá.
Premiérka Frederiksenová, která je u moci od roku 2019, volby vyhlásila v únoru, o několik měsíců dříve, než musela. Podle analytiků se tak stalo zjevně v naději, že její rozhodný postoj ve sporu o dánské autonomní území Grónsko, které by americký prezident Donald Trump rád získal pod americkou správu, jí pomůže u voličů. Volební kampaň však ovládla spíš domácí témata, jako je stav dánského hospodářství a životní náklady.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}