Poskytnutí unijní půjčky Ukrajině není jisté, připustila Kallasová

„Pracujeme na překonání těchto překážek, ale bohužel, dnes vám nemohu oznámit dobré zprávy, že tato půjčka bude poskytnuta. Hlavně proto pokračujeme v práci a doufáme, že na příštím jednání Evropské rady bude toto rozhodnutí přijato,“ řekla novinářům Kallasová podle RBK-Ukrajina.

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha podle serveru podotkl, že Kallasová se vyjádřila velice diplomaticky. Sám překážku pojmenoval: „Je to Maďarsko, které zneužívá svého postavení členské země EU a NATO, blokuje, a tím drží jako rukojmí celou unii, celou evropskou politiku a rozšiřování a jednotu. Proto velice doufáme, že se podaří najít způsoby, jak tuto uměle vytvořenou překážku překonat,“ prohlásil.

Maďarsko svůj dlouhodobě chladný postoj vůči Ukrajině, která se brání ruské agresi, přitvrdilo na počátku roku poté, co ropovodem Družba přestala proudit ruská ropa. Kyjev uvádí, že ropovod je poškozený po ruském útoku.

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že dokud Ukrajina ropovod neopraví a ruská ropa zase nepoteče do Maďarska, žádné peníze pro Ukrajinu nebudou, připomněl server a dodal, že podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tato situace ohrožuje přípravu Ukrajiny na příští zimu, protože Kyjevu chybějí peníze.

Kallasová a ministři EU navštívili Buču, Rusko podle nich musí nést odpovědnost

Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a ministři zahraničí několika unijních států dnes navštívili ukrajinské město Buču, kde si připomněli čtvrté výročí masakru, který spáchali Rusové během okupace. Evropská unie je odhodlána zajistit, aby tyto zločiny nezůstaly nepotrestány, Rusko musí nést odpovědnost za to, co Ukrajině provedlo, uvedla na síti X Kallasová. Podobně se ve společném prohlášení vyjádřily všechny země EU s výjimkou Maďarska; unijní státy ujišťují o závazku zajistit plnou zodpovědnost Ruska za porušení mezinárodního práva ve válce proti Ukrajině.

„Sešli jsme se dnes v Kyjevě a Buči, abychom uctili památku obětí hromadných zvěrstev spáchaných v Buči během dočasné ruské okupace části Kyjevské oblasti v roce 2022,“ uvádí se prohlášení, které zveřejnila unijní diplomatická služba a ve kterém jsou uvedené všechny unijní státy s výjimkou Maďarska. „Důkazy shromážděné po stažení ruských sil zdůrazňují nezbytnost zajistit plnou a komplexní zodpovědnost,“ uvádí se v dokumentu.

Podle serveru Ukrajinska pravda do Kyjeva dorazili šéfové diplomacií Německa, Polska, Lotyšska a Litvy, tedy Johann Wadephul, Radoslaw Sikorski, Baiba Bražeová a Kestutis Budrys. Český ministr zahraničí Petr Macinka měl dnes v plánu společné jednání české a slovenské vlády. „Na zasedání šéfů unijních diplomacií jej zastoupí náměstek Jiří Brodský,“ sdělilo ČTK ministerstvo zahraničí.

„Buča se stala více než jen místem tragédie – je to symbol ruských válečných zločinů a zároveň i odolnosti Ukrajiny,“ napsal na platformě X litevský ministr zahraničí Budrys. „Stojíme při Ukrajině. Budeme nadále požadovat plnou zodpovědnost Ruska za jeho válečné zločiny a jsme i nadále odhodláni podporovat obnovu a rekonstrukci Ukrajiny,“ dodal šéf litevské diplomacie.

Diplomaty před tím na nádraží přivítal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, jenž na síti X zveřejnil video, na kterém je mimo jiné vidět, jak z vlaku vystupuje Kallasová. „Dnes si připomínáme pochmurné výročí masakru v Buči. V onen den hrůzné obrazy povražděných civilistů otřásly do základu celým světem. Tak silná evropská přítomnost v tento den dokazuje, že spravedlnost za toto a další ruská zvěrstva je nevyhnutelná,“ napsal Sybiha. „Komplexní odpovědnost za ruské zločiny je nezbytná pro obnovení spravedlnosti v Evropě. Dnes budeme v úsilí o vyvození odpovědnosti pokračovat,“ dodal.

Ukrajinský ministr dále poznamenal, že jeho země si v těchto dnech připomíná také čtvrté výročí od doby, kdy ukrajinská armáda začala osvobozovat od ruské okupace Kyjevskou oblast a další ukrajinské regiony. „Je to připomínka hrdinství našich obránců,“ pokračoval a vyjádřil vděk Kallasové i ministrům, kteří dnes na Ukrajinu přijeli. „Evropa stojí po vašem boku. Budeme nadále poskytovat vojenskou, finanční, energetickou a humanitární podporu. A uděláme vše, co bude v našich silách, abychom zajistili plnou odpovědnost za ruské zločiny,“ uvedla mezitím na X Kallasová.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022 a válka si podle dostupných informací vyžádala statisíce lidských životů. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá území dobyli zpět. Ruští vojáci přitom čelí obvinění z páchání mnoha násilností, například právě z masakru civilistů ve městě Buča v Kyjevské oblasti, které okupovali asi měsíc na začátku invaze.

Po osvobození města na konci března 2022 z Buči přišly zprávy o stovkách zabitých civilistů během ruské okupace. Mrtví byli masových hrobech, těla ležela i na ulicích, některá s rukama svázanýma za zády. Snímky z místa šokovaly svět. Moskva zodpovědnost za zločiny popřela a obvinění označila za zinscenovaná navzdory četným svědectvím a důkazům svědčícím o zapojení ruské armády, napsala dříve agentura AFP.

„Rozsah ruských zvěrstev (spáchaných) během agrese je na evropské půdě od druhé světové války nevídaný,“ napsal na X Sybiha před dnešní návštěvou evropských diplomatů. „Musí existovat odpovědnost a nebude amnestie pro ruské zločince, včetně nejvyššího politického a vojenského vedení Ruské federace,“ dodal a vyzval země, aby podpořily zvláštní tribunál, který by se zabýval ruskou agresí proti Ukrajině.

O vzniku tribunálu se podle serveru Politico diskutuje roky. Záměr vytvořit tribunál po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa loni ohlásila Rada Evropy, podle níž by měl mandát stíhat nejvyšší představitele za zločin agrese proti Ukrajině. V současné době ho podporuje asi deset států, podotklo Politico. Tribunál byl doplnil činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC), který má pravomoc na Ukrajině vyšetřovat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. V současnosti ICC nemůže v případě Ukrajiny vyšetřovat zločin agrese z důvodu omezení jurisdikce, uvedla Rada Evropy. Zvláštní tribunál by tuto mezeru podle ní zaplnil.

„EU je odhodlána zajistit, aby tyto zločiny nezůstaly nepotrestány, a to i podporou zvláštního tribunálu pro zločin agrese a komise pro posuzování nároků (Ukrajiny). Rusko musí nést odpovědnost za to do Ukrajině provedlo,“ uvedla dnes v Buči Kallasová. Ta už loni v říjnu oznámila v Kyjevě příspěvek ve výši deset milionů eur (243 milionů korun) na vznik tribunálu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}