Stát za první čtvrtletí vybral na daních 360,6 mld. Kč, o 6,2 pct víc než loni

Inkaso daně z příjmu právnických osob se meziročně zvýšilo o 19,4 procenta na 75,7 miliardy korun. V absolutním vyjádření se výběr daně zvýšil o 12,3 miliardy korun, nárůst tedy pokryl výpadek z ukončené daně z neočekávaných zisků, na které převážně energetické firmy loni v prvním čtvrtletí odvedly státu devět miliard korun.

Objemově největší daní byla v prvním čtvrtletí tradičně daň z přidané hodnoty (DPH). Stát na ní vybral 147,8 miliardy korun, meziročně o 6,6 procenta více. Podle ministerstva financí stojí za vyšším inkasem daně růst spotřebních výdajů domácností. Na dani z příjmu fyzických osob stát vybral 77,1 miliardy korun, o 11,2 procenta více než před rokem. Ministerstvo za zvýšením vidí zejména růst mezd a platů.

Jediným hlavním daňovým titulem, kde se inkaso meziročně snížilo, byla spotřební daň. Stát na ní vybral 42,8 miliardy korun, o 0,8 procenta méně než loni. Ministerstvo financí to odůvodnilo nižším výběrem spotřební daně z tabákových výrobků a lihu, kde se projevilo předzásobení výrobců před letošním zvýšením daňové sazby. U spotřební daně z lihu hraje podle ministerstva roli i klesající spotřeba alkoholických nápojů.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů naopak meziročně vzrostlo o 5,5 procenta na 20,7 miliardy korun, což je podle ministerstva dáno vyššími přepravními výkony v důsledku hospodářského růstu. Výběr daně rostl především v prvních dvou měsících roku. V březnu, tedy po vypuknutí konfliktu v Íránu a prudkém zdražení paliv, se na spotřební dani z minerálních olejů vybralo 6,8 miliardy korun, o 130 milionů korun víc než před rokem. To naznačuje, že spotřeba pohonných hmot rostla, ale mírnějším tempem než v předchozích měsících.

Státní rozpočet získal ve sledovaném čtvrtletí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 242,7 miliardy korun, o jedno procento víc než v roce 2025. Mírnější nárůst než u celkového inkasa daně byl dán tím, že se letos zvýšil podíl obcí a krajů na daňových příjmech státu. Podle ministerstva byl dopad této změny v prvním čtvrtletí 7,7 miliardy korun.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně, kdy se o jejich výnos dělí státní rozpočet s krajskými a obecními rozpočty. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Letos na kraje připadá 10,23 procenta a na obce 25,93 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.

Celostátní daňové příjmy za první čtvrtletí 2025 a 2026 (v mld. Kč):

Zdroj: Ministerstvo financí

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}