Nejdéle vězněný Čech zůstává za mřížemi, soud o propuštění nerozhodl

Muž žádal o propuštění v minulosti opakovaně. Uspěl až u mosteckého soudu. Proti usnesení o podmíněném propuštění tehdy podala stížnost státní zástupkyně. Krajský soud v Ústí nad Labem žalobkyni vyhověl a případ vrátil zpět mosteckému soudu s pokynem, že má věc posoudit komplexněji. Jednání se u soudu za velkého zájmu médií účastnil odsouzený prostřednictvím videokonference z věznice. Protože se změnilo složení senátu, soud nejprve zopakoval průběh předchozího řízení, následně přečetl hodnocení věznice a vyslechl psycholožku a terapeuta.

Psycholožka věznice uvedla, že si odsouzený odmítá připustit své selhání. Z hodnocení věznice vyplynulo, že muž nedosáhl potřebného stupně nápravy, nepřijal odpovědnost za své jednání, neprojevil lítost nad oběťmi. „Osobně jsem ho oslovil, aby se zúčastnil programu antiagresivního tréninku, pan Navrátil souhlasil,“ uvedl terapeut.

Z programu věznice posléze odsouzeného vyloučila kvůli verbální agresi vůči psycholožce. „Za 40 roků jsem prošel tolika aktivitami, že už pro mě není nic nového,“ řekl k tomu Navrátil. Soud řízení odročil na červen, kdy vyslechne znalce. Těm zašle předchozí znalecké posudky a vyjadřovat se budou k hodnocení věznice.

Obhájce odsouzeného Michal Pokorný trvá na tom, že Navrátil by měl vyjít na svobodu. „Těch 39 let výkonu trestu a systematické práce s panem odsouzeným vedlo k přeformování jeho osobnosti,“ řekl novinářům. „Jeho propuštění na svobodu je na místě a tu šanci si zaslouží,“ uvedl. To, že se případ vrátil k okresnímu soudu, hodnotí tak, že justice nemá mnoho zkušeností s propouštěním doživotně odsouzených. V minulosti bylo hodnocení věznice kladné, zdůraznil.

Pro propuštění doživotně odsouzených musí být splněny tři podmínky. První je uplynutí nejméně 20 let trestu u doživotně odsouzených. Druhou je to, že svým chováním a plněním povinností ve výkonu trestu prokázal polepšení. Třetí podmínkou je, že lze od odsouzeného očekávat, že povede řádný život. Za Navrátila se zaručil spolek Oikia, spolupracuje s církví adventistů.

Státní zástupkyně Dagmar Bušovská novinářům řekla, že hodnocení věznice, které je z konce letošního března, ji překvapilo. Uvedla, že trvá na tom, že nebyly u Navrátila splněny dvě ze tří podmínek pro propuštění.

Muž vraždil kvůli údajnému vyřizování osobních účtů a ze zištných důvodů a jeho zločiny se vyznačovaly velkou brutalitou. Je jedním z posledních vězňů odsouzených v Československu k trestu smrti. Nebyl popraven díky změně režimu v listopadu 1989, která kromě jiného přinesla i zrušení absolutního trestu. V srpnu 1990 mu soud původní trest změnil na doživotí.

Na svobodu se v ČR dosud dostali jen tři lidé odpykávající si doživotí. Prvním byl Jiří Kajínek, který dostal tento trest za dvojnásobnou vraždu a jemuž v květnu 2017 udělil milost prezident Miloš Zeman. Kajínek byl propuštěn po 23 letech ve vězení. Druhým byl František Müller, kterého k doživotí odsoudila německá justice za účast na pokusu o loupežnou vraždu klenotníka v Německu v roce 1995. V srpnu 2018 byl podmínečně propuštěn po odpykání 20 let. V říjnu 2021 byl z vězení propuštěn Robert Tempel, který ve věznicích strávil zhruba 20 let. Tempel dostal doživotí za dvojnásobnou vraždu v roce 2001. Obžaloby z vraždy byl zproštěn pro nedostatek důkazů po zásazích Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a českého Ústavního soudu. V současnosti se domáhá odškodného.

Doživotní trest si v Česku podle statistik Vězeňské služby odpykávalo na konci letošního února 47 lidí, z toho tři ženy. Jeden odsouzený má plánovaný nástup k odpykání doživotního trestu v říjnu 2030. Do té doby si bude odpykávat tresty za jiné činy, za něž byl odsouzen. Nejnověji dostal pravomocně doživotí loni v únoru vrah z pražského Žižkova Alexandr Klempar, který v roce 2023 ubodal bývalou partnerku v přítomnosti jejích dvou dětí a další ženu vážně zranil.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}