ČT bude muset podle Chudárka omezit tvorbu a propouštět

Chudárek zdůraznil, že rozpočet neodpovídá tomu, o čem se s Klempířem bavili na páteční schůzce. „Dohoda byla, že bude vytvořena pracovní skupina, kde budou experti České televize, Českého rozhlasu a ministerstva kultury, a celý návrh budeme společně připomínkovat a řešit,“ uvedl.

Česká televize a Český rozhlas dostanou příští rok místo výnosu z poplatků dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Celkem je to zhruba o 1,4 miliardy korun méně. Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií už dříve uvedli, že se změnou nesouhlasí. „Pořád preferujeme financování z poplatků, které funguje a je zbytečné do něj jakýmkoliv způsobem zasahovat,“ zopakoval dnes Chudárek.

Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent. Dalšími zdroji financování veřejnoprávních médií mají být výnosy z reklamy nebo prodeje práv. Na hospodaření bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad. Klempíř počítá s tím, že zákon bude platný od ledna příštího roku.

Chudárek nesouhlasí s tvrzením, že návrh vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vrací finance veřejnoprávních médií do roku 2024. Podle něj to bude výraznější propad. Navrhovaný model financování navíc nepovažuje za dostatečně předvídatelný. „Říct jen, že budeme valorizovat, je nedostatečné,“ podotkl.

Vládní návrh podle Klempíře definuje veřejnoprávní poslání České televize a Českého rozhlasu, které má být zaměřené na poskytování kvalitního a důvěryhodného zpravodajství a publicistiky, plnění vzdělávací a kulturněspolečenské funkce a až na třetím místě má být zábavní a dramatická tvorba. „To, co má dělat ČT, je dáno zákonem o České televizi, memorandem a kodexem ČT. Tam je přesně napsáno, co ČT musí dodávat a dělat. Nelze takto říct, co má a nemá prioritu. Česká televize má i bavit,“ reagoval na to Chudárek.

Podle něj by televize určitě musela propouštět. „Museli bychom dostát závazkům, které máme. To jsou sportovní práva a rozjeté projekty. Pak bychom museli utlumit výrobu a s útlumem výroby přichází i potřeba menšího počtu lidí,“ dodal.

ČT se nemá slučovat s ČRo, na jejich fungování mají dohlížet rady, stejně jako dosud. Nemění se ani nic na nominaci radních různými organizacemi a spolky a jejich následné volbě poslanci a senátory. To má podle Klempíře zajistit veřejnou kontrolu. Zákon zároveň stanovuje, že veřejnoprávní média nebudou podléhat žádnému státnímu nebo politickému subjektu.

Zavoral: Změna financování veřejnoprávních médií je pokus o jejich ovládnutí

Český rozhlas podle generálního ředitele Reného Zavorala nesouhlasí s návrhem převést financování médií veřejné služby ze systému rozhlasových poplatků na státní rozpočet. Pro tak zásadní změnu neexistuje racionální důvod a nelze to číst jinak než jako pokus otevřít si cestu k jejich oslabení a politickému ovládnutí.

Současný systém financování veřejnoprávních médií z poplatků je podle Zavorala funkční, spravedlivý, stabilní a dlouhodobě udržitelný. „Převod financování na státní rozpočet neznamená, že veřejnost přestane tuto službu platit. Znamená to jen, že ji nebude platit přímo, ale nepřímo ze státního rozpočtu, tedy z jiné kapsy. Ve výsledku ji zaplatí všichni, včetně těch, kteří jsou dnes nebo v budoucnu od poplatku osvobozeni,“ uvedl Zavoral.

Ještě závažnější ale podle něj je, že takový model přímo napojuje Český rozhlas na politiky a státní moc, což je pro médium veřejné služby nepřijatelné. „Jedním z výdobytků listopadu 1989 byla média veřejné služby, která jsou co nejvíce nezávislá na státu. A tuto nezávislost významně chrání i financování přímou platbou od občanů, tedy poplatky. Návrh financovat Český rozhlas přímo ze státního rozpočtu je v tomto krokem zpět,“ dodal Zavoral.

Český rozhlas má příští rok podle návrhu ze státního rozpočtu dostat 2,065 miliardy korun, což je zhruba stejně, jako vybral v roce 2024 před zvýšením rozhlasového poplatku z 45 na 55 korun měsíčně. Zároveň je to ale o 400 milionů méně než očekávaný letošní příjem.

Opozice má změnu financování ČT a ČRo za likvidační, chystá obstrukce

Ohlasy opozice na vládní návrh zákona o České televizi a Českém rozhlasu hovoří o likvidaci veřejnoprávních médií a masivních obstrukcích, které strany chystají na parlamentní projednávání normy. Lidovecký poslanec a člen mediálního výboru František Talíř ČTK sdělil, že frontálnímu útoku budou bránit. Pirátská poslankyně a členka výboru Andrea Hoffmanová na síti X označila návrat k rozpočtu veřejnoprávních médií do roku 2024 za překotný.

„Končí systém nezávislého financování veřejnoprávních médií v naší zemi. S tím nesouhlasíme,“ řekl novinářům exministr kultury Martin Baxa (ODS). Jde podle něj o velké riziko. To podle něj umocňuje i fakt, že nejsou známy podrobnosti poslaneckého návrhu, který má poplatky změnit od poloviny roku. Snížení rozpočtu pro ČT o miliardu korun podle něj znamená, že některé projekty bude třeba zrušit. Média také budou muset měnit některé své závazky. Na základě kusých informací podle něj nelze zaručit nezávislost médií. Baxa předpokládá, že obstrukce opozice sladí.

„Nevyhnutelně to zničí nezávislost obou médií. Ve Sněmovně zažije vláda peklo, ‚spacáky‘ jsou slabý odvar,“ doplnil na síti X předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

„Ředitelé ČRo i ČT již dříve avizovali, že s těmito penězi nepokryjí ani současné závazky. Podívejte se pořádně na likvidátory českých veřejnoprávních médií,“ napsala Hoffmanová k návrhu na snížení rozpočtu médií.

Podle předsedy STAN Víta Rakušana jde o cestu k postupnému zestátnění médií. Novinářům řekl, že nevidí důvody ke změně jejich financování. „Ani jeden z těchto návrhů neprojde bez obstrukcí, ty budou masivní. Nechci, abychom šli do orbánovského Maďarska,“ uvedl s odkazem na fungování médií v Maďarsku za premiéra Viktora Orbána, který po nedělních volbách končí ve vládě po 16 letech.

„Jedná se o frontální útok na ČT a ČRo. Veřejnoprávní média budeme nadále bránit všemi prostředky. Představený zákon není zákon o médiích veřejné služby, ale zákon o likvidaci veřejnoprávních médií,“ napsal Talíř. Expremiér Petr Fiala upozornil na síti X s poznámkou o nekonzistentních postojích na starší vyjádření ministra kultury Oty Klempíře, že Motoristé jsou za zachování poplatků.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}