Anticeny za slídění získala ministerstva vnitra a průmyslu, Meta a VW

Kategorii úředního slídila ovládlo ministerstvo vnitra jakožto iniciátor a ministerstvo průmyslu a obchodu jakožto předkladatel návrhu novely vyhlášky, který měl rozšířit okruh plošně shromažďovaných údajů o internetové komunikaci. Nově se měla fakticky shromažďovat data o navštěvovaných webech, což by podle IuRe prolomilo dosud platné pravidlo, že sledování podléhají metadata o komunikaci, nikoliv její obsah. Iniciativa zanikla poté, co na ni upozornili novináři a odsoudila ji veřejnost i operátoři.

„Celý případ je o to více alarmující, že systém plošného sběru těchto dat byl v minulosti označen opakovaně za nelegální Soudním dvorem Evropské unie a v roce 2025 toto potvrdily i české soudy, ať už Městský soud v Praze, nebo Nejvyšší soud. Přesto obě zodpovědná ministerstva tento problém neřeší a naopak se ho snaží v podobě oceněného návrhu novely prohloubit,“ napsala IuRe. Vnitro na dotaz ČTK sdělilo, že věc nebude komentovat. Anticenu získalo i v předchozím ročníku soutěže – tehdy za návrh novely zákona, který se týkal využívání kamerových systémů s rozpoznáváním tváří.

Dlouhodobým slídilem je podle organizátorů soutěže společnost Meta, a to za „obelhávání uživatelů svých služeb“ ohledně zpracování jejich údajů. V minulém roce konkrétně kvůli zneužití nástroje Meta pixel k propojování informací z aplikací v mobilním telefonu. IuRe upozornila, že nástroji je obtížné se vyhnout, protože je vložený na zhruba pětině nejnavštěvovanějších webů. Sbírá data o návštěvnících a předává je reklamní platformě Mety. Ta vyhodnocuje, co lidé na webech dělají, a na základě toho jim zobrazuje reklamy na Facebooku či Instagramu.

Firemním slídilem za loňský rok se stala automobilka Volkswagen, a to za shromažďování a masivní únik citlivých dat o uživatelích a pohybu elektromobilů značek VW, Audi, Seat a Škoda. Kauza podle IuRe upozornila na rizika, kterým jsou vystaveni uživatelé moderních automobilů. V datech, která byla dohledatelná na volně přístupných serverech, bylo možné najít třeba i údaje o pohybech vozů hamburské policie nebo členů správních rad velkých německých podniků. U některých modelů elektroaut data poskytovala velmi detailní informace o tom, kde uživatelé bydlí, pracují, kam jezdí za zábavou, kam chodí jejich děti do škol nebo kde bydlí jejich přátelé.

V kategorii Výrok Velkého bratra se uplatnilo vyjádření dánského ministra spravedlnosti Petera Hummelgaarda „musíme se zbavit zcela chybného dojmu, že používání šifrovaných komunikačních aplikací patří k občanským právům“. IuRe připomnělo, že politik stojí za návrhem znění evropského nařízení známého pod termínem Chat Control 2.0. Nařízení, jehož oficiálním cílem je ochrana dětí proti sexuálnímu zneužívání, zavádí plošné vyhledávání materiálu s dětskou pornografií v elektronické komunikaci či v cloudových úložištích.

Organizátoři zároveň ocenili aktivitu studentů Masarykovy univerzity, kteří se postavili proti záměru společnosti GTS Alive – provozovateli systému studentských průkazů ISIC. Firma chtěla, aby prodlužování karet bylo možné již jen v mobilní aplikaci, nikoliv validačními nálepkami jako doposud. Studenti argumentovali mimo jiné i obavami o soukromí nebo nepřijatelností nucení do používání „chytrých“ mobilních telefonů. Organizovaný studentský odpor pak získal podporu i u vedení univerzity.

Smyslem každoroční soutěže je veřejně poukázat na ty, kdo narušují právo na soukromí, otevřít diskusi a aktivizovat veřejnost. Kandidáty na ocenění za daný rok může navrhnout kdokoliv. Vítěze jednotlivých kategorií poté vybírá porota složená z IT odborníků, právníků, obránců lidských práv a novinářů.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}