Zdechovský se kvůli vyškrtnutí z aktivních záloh obrátil na Ústavní soud

„Nejde jen o mě – jde o princip. Stát by neměl trestat občany za to, že chtějí sloužit své zemi,“ uvedl Zdechovský.

O vyřazení Zdechovského rozhodlo po novele zákona Krajské vojenské velitelství v Hradci Králové. Politik podal neúspěšnou žalobu ke krajskému soudu a poté kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Uplatnil námitky k formě rozhodnutí vojenského velitelství i řadu výhrad k obsahu a výkladu zákona.

NSS dospěl k závěru, že cílem právní úpravy je to, aby stát i mezinárodní instituce zůstaly v době krizových situací funkční. Stejné omezení se vztahuje také třeba na členy vlády, české poslance a senátory, hejtmany a některé úředníky či diplomaty.

„Požadavku, aby stěžovatel mohl jako europoslanec být zároveň členem aktivních záloh, nelze vyhovět. Takový požadavek by znamenal popření a přetvoření aplikované právní úpravy, které není úlohou moci soudní,“ stojí v rozsudku NSS, který nyní přezkoumá Ústavní soud.

Zdechovský poukazoval na to, že v minulosti v aktivní záloze bez problémů sloužil. Neexistuje prý žádný racionální důvod odpírat komukoliv dobrovolnou službu v zájmu obrany vlasti. Je žádoucí, aby i politicky činní lidé znali prostředí armády.

„Novela branného zákona, která zakazuje europoslancům sloužit v aktivní záloze, byla podle mého přesvědčení přijata ‚na míru‘. Dopadá fakticky na jediného člověka – na mě,“ uvedl Zdechovský. Novelu braného zákona považuje za účelovou a požaduje její zrušení.

Zdechovský, který je europoslancem od roku 2014, své zapojení do aktivní zálohy v minulosti opakovaně zmiňoval. Také upozorňoval na prospěšnost aktivních záloh, což je forma dobrovolného převzetí branné povinnosti, kdy občané s běžným civilním zaměstnáním absolvují vojenská cvičení. Když je to potřeba, jsou povoláváni k doplnění profesionální armády.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}