Aktual.: 28.04.2026 14:06
Praha – Analýza informačního prostředí, robotické systémy nebo rozšířená realita pro zásahové jednotky jsou některé z projektů Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT). Snaží se jimi reagovat na potřeby obrany, bezpečnosti a odolnosti státu. Dnes je zástupci instituce představili novinářům a části odborné veřejnosti při akci Defence Research Day 2026 v Praze.
Na akci prezentovali výzkum autonomních systémů pro bezosádková vozidla, zaměřená na jejich nasazení v náročných podmínkách obranného i civilního sektoru. Velkou pozornost získal systém TAROS, na kterém univerzita spolupracuje se státním podnikem Vojenský opravárenský podnik (VOP CZ). Vozidlo s šesti koly vážící tunu a půl je vyrobené z velice pevné oceli. Je to další prototyp podobné technologie, novinkou je mimo jiné větší počet kol.
„Platforma TAROS je bezosádkové vozidlo, které je specifické svými rozměry a schopností pohybu v terénu. Právě tyto vlastnosti jej předurčují k tomu, do jakých misí se dá nasadit,“ popsal ČTK vedoucí Laboratoře výpočetní robotiky (CRL) na katedře počítačů FEL ČVUT Jan Faigl. Dodal, že univerzita primárně řeší problematiku autonomní navigace do platformy VOP CZ, která zajišťuje její vývoj a výrobu.
„Typický scénář využití prostředku takovýchto rozměrů je třeba logistika. Unese totiž až jednu tunu a případně může mít za sebou nějaký vozík,“ uvedl Faigl s tím, že je možné ho využívat i na dopravu zraněného z nebezpečné oblasti.
Výraznou oblastí prezentace byly autonomní drony, které na FEL ČVUT rozvíjí zejména Skupina multirobotických systémů (MRS) z katedry kybernetiky. Výzkumníci pracují na tom, aby drony dokázaly létat i bez satelitní navigace (GNSS) a aby spolu uměly spolupracovat ve skupinách, v takzvaných rojích. V praxi to znamená, že drony zvládnou fungovat i v podmínkách, kde je rušený signál nebo není spojení s operátorem, třeba v moderním konfliktu.
Například projekt HOLO-swarm má za cíl autonomní drony využít ke snímání okolí a poté dané informace ve 3D přenést do virtuálních brýlí člověku. „Člověk nemusí být přítomen na daném místě, ale získává informace o tom daném terénu,“ popsal ČTK Jan Hovora z Projektu QuaternAR. Projekt s pomocí ČVUT propojuje několik různých záměrů a trvá zatím osm měsíců. Podle Hovory je zatím na začátku.
Stanoviště připravila také například katedra měření, která dlouhodobě rozvíjí senzory, měřicí techniku, diagnostiku a systémy přenosu dat pro bezpečnostní a obranné aplikace. Prezentaci měli též výzkumníci z kybernetického centra univerzity.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}