Aktual.: 3.05.2026 09:45
Praha – Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním zasedání ponechá základní úrokovou sazbu beze změny 3,5 procenta. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK a stabilitu sazeb naznačují i výroky členů bankovní rady v médiích. Podle expertů situace v ekonomice i přes dopady konfliktu v Íránu zatím nevyžaduje zpřísnění měnové politiky. Pokud se ale bude konflikt prodlužovat, úrokové sazby zřejmě vzrostou.
„Zdá se, že ČNB nebude nikam spěchat a v květnu zvolí ve světle převládající nejistoty vyčkávací přístup. Centrální banka je totiž v relativně komfortní situaci. Zatímco energetický šok v roce 2022 zasáhl ekonomiku v situaci již dvouciferné inflace, nyní přichází inflační impuls v době, kdy rostly spotřebitelské ceny nejméně za poslední dekádu,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko. „Zdražující paliva pomáhá tlumit především levnější elektřina v důsledku odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje společně s poklesem cen potravin,“ dodal.
Podle místopředsedy představenstva Gepard Finance Davida Eima je konflikt na Blízkém východě jednoznačně proinflační faktor, který se ale zatím zcela v ekonomice neprojevil. „Než se proinflační tlaky plně projeví, uběhne ještě nějaká doba a situace se mění ze dne na den. Proto se zatím domnívám, a z vyjádření některých členů bankovní rady se to zdá pravděpodobným, že ČNB se zatím přikloní ke strategii čekání na jasnější informace a pro tuto chvíli ponechá repo sazbu beze změn,“ uvedl.
Vyčkávací přístup od bankovní rady očekává i analytik Bidli Petr Špirit. „Úrokové sazby na úrovni 3,5 procenta působí i nadále protiinflačně a koruna zároveň zůstává i přes trvající konflikt relativně stabilní a nezdražuje tak markantněji dovážené zboží. Největší nejistotou je tudíž délka a síla energetického šoku a jeho případné dopady na celou ekonomiku,“ sdělil.
„Jak dlouho je ČNB ochotna energetický šok ‚vysedět‘, bude záležet nejen na vývoji situace v Hormuzském průlivu, ale především na ekonomických datech a reakci fiskální politiky vlády. Ty se však ubírají i proinflačním směrem, viz březnové oživení momenta jádrové inflace a návrhy rozvolnění fiskálních pravidel s neurčitým výhledem na vládní rozpočet pro příští rok. To může usnadnit prosakování druhotných dopadů energetického šoku do ekonomiky,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. Podle něj finanční trhy očekávají zvýšení základní úrokové sazby na 3,75 procenta v srpnu a až na čtyři procenta v závěrečném čtvrtletí.
Hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová předpokládá, že stabilita základní úrokové sazby se projeví i stagnací sazeb hypoték. „ČNB i komerční banky zůstanou nyní beze změn. Banky zvýšily sazby v uplynulých týdnech a takto nyní sazby setrvají,“ uvedla.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}