Aktual.: 5.05.2026 14:32
Praha – Vládní koalice navrhne Sněmovně usnesení vyzývající organizátory blížícího se sjezdu sudetských Němců v Brně, aby od akce upustili kvůli smíru ve společnosti. Deklaraci novinářům představil předseda SPD a dolní komory Tomio Okamura. Podle předsedkyně sněmovní frakce ANO Taťány Malé akce zbytečné budí emoce a otvírá rány, místo toho, aby lidé v rozbouřené době soustředili na to, co je spojuje, nikoli rozděluje. Pro se podle ní vyslovila většina poslanců hnutí ANO.
Sjezd se má odehrát od 22. do 25. května. Usnesení bude chtít vládní koalice SPD, ANO a Motoristů probrat dnes jako první bod jednání dolní parlamentní komory. Zatím se kriticky ke sjezdu vyjadřovala zejména SPD.
Sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. V Brně se uskuteční 76. ročník, bude to poprvé v Česku. Sudetské Němce do Brna pozvali zástupci festivalu Meeting Brno, což je spolek na podporu kulturní činnosti. Iniciativa organizuje na jižní Moravě mimo jiné takzvaný Pochod smíření, který připomíná poválečný odsun německých obyvatel Brna.
Navržené usnesení vyzývá k upuštění od záměru pořádat sjezd nejen v Brně, ale v celém Česku. Obsahuje osm bodů. Odvolává se na význam Česko-německé deklarace z ledna 1997 s tím, že deklarace je jednoznačným vyjádřením vůle obou stran nezatěžovat vzájemné vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti. Sněmovna by měla v usnesení současně ocenit mimořádnou úroveň česko-německých vztahů a vyjádřit odhodlání na jejich rozvoji se nadále aktivně podílet.
Poslanecká sněmovna má ale podle návrhu také konstatovat, že některé politické aspekty sudetoněmeckého hnutí jsou v českém historickém a společenském kontextu spojeny s důsledky nacistické okupace a s následným poválečným uspořádáním. Proto dodnes představují mimořádně citlivé téma. Sněm by se na území České republiky podle výzvy neměl konat, a to s ohledem na historické souvislosti a na skutečnost, že se dlouhodobě objevují postoje zpochybňující poválečné uspořádání, zejména ve vztahu k lidem žijících v pohraničních oblastech.
„Poslanecká sněmovna odsuzuje kategoricky jakékoliv projevy historického revizionismu, relativizace nacistických zločinů a zpochybňování poválečného právního a majetkového uspořádání České republiky. Zdůrazňuje význam ochrany historické paměti k obětem nacismu a zachování společenského smíru,“ uvádí usnesení.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.
Sjezdem se v druhé polovině dubna zabývalo i jihomoravské zastupitelstvo, opoziční zastupitelé za hnutí Stačilo! nebo SPD neuspěli s návrhem, aby se Jihomoravský kraj od sjezdu distancoval. Žádali, aby se tím krajské zastupitelstvo zabývalo, ale jejich návrh nebyl schválen. V půlce dubna se téma sjezdu dostalo i na program brněnského zastupitelstva. Tehdy proti němu protestovaly v jednací síni desítky lidí. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) sjezd sudetských Němců podpořila. Brněnští zastupitelé neschválili usnesení o podpoře sjezdu ani návrh na zrušení akce.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
