Sjezd SdL podle Macka z Meeting Brno bude, i kdyby ho Sněmovna odmítla

O postoji ke konání sjezdu debatovali v úterý několik hodin poslanci, pokračovat mají dnes večer. Koalice ANO, SPD a Motoristů v návrhu usnesení chce, aby dolní komora s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku nesouhlasila. Sněmovna by navíc měla podle návrhu vyzvat organizátory k tomu, aby od pořádání akce upustili. Opoziční řečníci v debatě uváděli například to, že od koalice jde o hledání vnějšího nepřítele, sjezd je podle nich součástí procesu usmíření.

Pokud poslanci přijmou usnesení vyzývající organizátory sjezdu, aby od akce upustili, vezmou jej pořadatelé festivalu Meeting Brno na vědomí a s o to větší péčí budou letošní ročník připravovat, řekl ČTK Macek, spoluzakladatel festivalu Meeting Brno.

Sjezd sudetských Němců se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, poprvé bude v České republice. Hlavním dějištěm bude brněnské výstaviště. Proti akci protestovali někteří lidé v dubnu na zasedání brněnských zastupitelů, o dva týdny později i na jednání jihomoravského zastupitelstva. V úterý se téma dostalo na schůzi Poslanecké sněmovny. „Je to významné gesto. Ve slušné evropské společnosti národy byly a jsou schopny se ke svým temným stránkám otevřeně hlásit, přiznávat je. O to potřebnější z mého pohledu je právě to, co se v Brně chystá,“ komentoval Macek poslaneckou debatu.

Sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. V Brně se uskuteční 76. ročník, sudetské Němce do Brna pozvali právě zástupci festivalu Meeting Brno, což je spolek na podporu kulturní činnosti.

Protesty a debaty podle Macka ukazují, že jde o téma, které není „uzdravené“. „O to víc však posilují naše vědomí, že pozvání, které jsme učinili, dává smysl,“ řekl. „Vnímám, že zaznívá ohromné množství nepřesných informací nebo nepravd, které jsou našim sudetoněmeckým krajanům přisuzovány. Například, že mají nějaké nároky,“ uvedl Macek.

Očekává, že akci budou doprovázet protesty. „My jsme na demonstrace zvyklí každý rok, předpokládáme, že tohle bude rozsáhlejší. Žijeme ve svobodě, kde lidé mají možnost projevit svůj názor, tak také prosíme naše oponenty, aby respektovali, že je tady část společnosti, která je otevřená smíření a dialogu,“ poznamenal Macek.

Zároveň připomněl slova pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla. „Možná si řeknete, že už bychom toho smiřování měli nechat, vždyť je to osmdesát let, že je to vytahování mrtvol z hrobů. Stejně jako v našich životech, tak ani v tomto případě historické paměti neplatí, že něco vymlčet vyřeší situaci. Naopak: je potřeba staré rány otevřít, aby se mohly zahojit,“ citoval Macek Přibyla, který těmito slovy vyhlásil rok 2026 Rokem smíření.

Macek by si přál, aby se česká společnost dostala do fáze, kdy tato akce emoce budit nebude. „Ono tady pro začátek by stačilo, kdyby lidé byli otevření faktům,“ dodal.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.

Usnesení ke sjezdu sudetských Němců je špatný signál, uvedli bavorští poslanci

Berlín/Mnichov – Usnesení k chystanému sjezdu sudetských Němců navržené českými vládními stranami je politováníhodné a vysílá špatný signál. V tiskovém prohlášení to dnes uvedl předseda frakce Křesťansko-sociální unie (CSU) v Bavorském zemském sněmu Klaus Holetschek. Poslanec Gerhard Hopp, který je rovněž členem CSU a koordinuje ve sněmu bavorsko-české vztahy, vyzval české poslance, aby hlasovali proti usnesení.

Sudetoněmecký sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, bude poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů v návrhu usnesení chce, aby dolní komora českého parlamentu s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku nesouhlasila. Sněmovna by navíc měla podle návrhu vyzvat organizátory k tomu, aby od pořádání akce upustili. Premiér Andrej Babiš dnes řekl, že nepovažuje sjezd za šťastný. Za vládu se ho podle něj nikdo nezúčastní.

„To, že se česká vláda shodla na usnesení, které pořadatele Sudetoněmeckého sjezdu vyzývá k jeho zrušení, je politováníhodné a vysílá to špatný signál,“ uvedl Holetschek. Podle něj navrhované usnesení neodráží pozitivní reakci české společnosti, kterou plán na konání sjezdu v Brně vyvolal. Sjezd je podle vysoce postaveného politika CSU „pozvánkou ke smíření vyslovenou českou stranou“.

„Teď je ten pravý čas a je to to pravé místo,“ poznamenal. Připomněl, že z iniciativy jeho frakce uvolnilo Bavorsko na podporu sjezdu 300.000 eur (7,3 milionu Kč). „Chceme dál stavět mosty a podporujeme živé bavorsko-české partnerství. K tomu je třeba na obou stranách odvahy podívat se na dějiny, a ne odvracet od nich zrak,“ dodal.

Také koordinátor bavorsko-české spolupráce ve frakci CSU v zemském sněmu v Mnichově Gerhard Hopp označil navrhované usnesení za špatný signál. Sudetoněmecký sjezd je podle něj „evropskou událostí – znamením, že vzpomínání a smíření nejsou protiklady, ale dvě strany jedné mince“. „Vyzývám české poslance: Hlasujte proti tomuto usnesení. Ne by bylo jasným přihlášením se k Evropě, která se dokáže poučit ze svých dějin a společně se dívat kupředu,“ dodal Hopp.

Holetschek i Hopp jsou členy strany CSU, jejímž předsedou je bavorský premiér Markus Söder. Už v únoru při návštěvě českého premiéra Andreje Babiše v Mnichově Söder řekl, že se patrně sjezdu sudetských Němců v Brně zúčastní. Jako bavorský premiér je patronem sudetských Němců, kteří jsou považováni vedle Švábů, Franků a Starobavorů za jeden z kmenů Bavorska. Svou účast na sjezdu potvrdil také spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt, který je rovněž členem CSU.

Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. První organizovaný transport odsunutých Němců odjel do americké okupační zóny 25. ledna 1946. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život 15.000 až 30.000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}