Aktual.: 12.05.2026 17:46
Bratislava – Evropa musí podle prezidentů Česka, Rakouska a Slovenska najít osobnost, která bude zastupovat Evropskou unii na jednáních s Ruskem ohledně ukončení války na Ukrajině. Slovenský prezident Peter Pellegrini to řekl na tiskové konferenci po dnešní schůze se svým českým kolegou Petrem Pavlem a hlavou rakouského státu Alexanderem Van der Bellenem. Tyto tři země takzvaného Slavkovského formátu chtějí také spolupracovat při regulaci využívání sociálních sítí mladými lidmi.
„Nemůžeme čekat, že diskuse o ukončení války povedou jen Spojené státy. Bez komunikace i ze strany Evropské unie zůstaneme bokem a budeme pouze přihlížet, jaké dohody uzavřou v případě mírového řešení tohoto konfliktu Spojené státy s Ruskou federací a s Ukrajinou,“ uvedl Pellegrini.
Pavel českým novinářům řekl, že si nedokáže představit budoucí jednání o bezpečnostním uspořádání v Evropě bez toho, že bude za Evropu hovořit jeden člověk. „To by určitě nebylo úplně šťastné, takže je na místě takovou debatu zahájit,“ uvedl.
Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Evropská unie na konflikt zareagovala například sérií protiruských sankcí a schválením půjčky Kyjevu v celkové hodnotě 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč).
Prezidenti podle Pellegriniho hovořili také o stávající situaci ve světě. „Všichni si uvědomujeme, že mezinárodní prostředí se mění, velcí hráči začínají prosazovat své vlastní pozice a prosazují je svým způsobem,“ řek slovenský prezident.
Pellegrini také uvedl, že Česko, Rakousko a Slovensko chtějí spolupracovat při hledání společných řešení ohledně omezení přístupu mladých lidí k sociálním sítím, byť za nejúčinnější označil případný jednotný celoevropský postup. Moderní technologie podle něj sice pomáhají i běžném životě, současně ale přinášejí množství rizik.
Hlavy státu se dnes v bratislavském muzeu moderního umění Danubiana setkaly se studenty středních škol ze všech tří zemí. Za každý stát se summitu zúčastnily tři studentské týmy a každý měl příležitost prezidentům představit svůj inovační projekt. Jeden z českých týmů se zaměřil na vývoj chytrých brýlí pro nevidomé, další se věnuje vývoji průzkumného dronu. Třetím českým projektem je aplikace Work Finder, která má pomáhat propojovat firmy se studenty hledajícími brigády, praxe nebo krátkodobé úvazky.
Pavel uvítal, že česká vláda deklarovala vůli naplnit spojenecké závazky
Česká vláda se podle prezidenta Petra Pavla v posledních vyjádřeních postavila za obranu jako svou prioritu. Pavel to dnes řekl na tiskové konferenci po jednání se svým slovenským a rakouským protějškem. Pavel vyjádření vlády uvítal, deklarovala podle něj, že poskytne dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na skutečné obranné výdaje, a ne pouze na ty, které se k obraně vztahují.
„Deklarovala i vůli naplnit spojenecké závazky. Já si myslím, že je to správný přístup, a budu ji v tom podporovat,“ dodal.
Premiér Andrej Babiš v polovině dubna po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Praze řekl, že česká vláda udělá vše pro to, aby splnila své závazky vůči Severoatlantické alianci. Svou obranyschopnost a závazky považuje podle Babiše kabinet za důležité a prioritní.
Babišův kabinet čelí kritice mimo jiné za to, že v letošním rozpočtu vydá na obranu méně než dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). V letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se Česko dostane pouze v případě, že by do nich zahrnulo i financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.
Slovenský prezident Peter Pellegrini dnes novinářům řekl, že se s Pavlem shodl na nutnosti nehovořit na červencovém summitu NATO v Ankaře pouze o procentech, ale i o schopnostech, které země přinese do systému kolektivní obrany. Obě země podle něj dělají vše pro to, aby modernizovaly své armády a dokázaly do kolektivní obrany přispět.
Pavel rovněž zmínil, že na summitu se bude hovořit i o výstavbě schopností armády, což je v případě ČR například těžká brigáda. „Řada z nich je opožděná už o několik let. A ten nový cyklus, který začal v loňském roce, jsme ještě nezačali ani plánovat a rozpočtovat. To bude další velká položka, o které se povede diskuse,“ řekl novinářům.
V případě výdajů budou alianci podle Pavla zajímat hlavně ty přímo směřující na obranu a až na druhém místě výdaje související s obranou. „Pokud by mělo dojít k tomu, že bude nutno aktivovat společnou obranu, pak se samozřejmě nebudeme bránit ani dálnicemi, ani nemocnicemi, ale budeme na prvním místě potřebovat připravené, dobře vyzbrojené, vycvičené jednotky. Pokud ty nebudou, tak nám žádná infrastruktura nepomůže,“ dodal.
Alianční státy se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly směřovat k výdajům na obranu ve výši alespoň dvou procent HDP k roku 2025. Tento cíl měl posílit obranyschopnost aliance v reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí po ruské anexi Krymu. Loni na summitu v Haagu se členské státy shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta. Tehdy v Česku vládl kabinet složený ze stran současné opozice.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
