Aktual.: 12.05.2026 16:01
Praha – České výdaje na obranu loni činily 2,01 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z návrhu státního závěrečného účtu kapitoly ministerstva obrany (MO), jehož zástupci ho dnes představili na sněmovním výboru pro obranu. MO vloni ze svého rozpočtu vyčerpalo 156 miliard korun, což činí 1,83 procenta HDP v přepočtu k letošní lednové predikci. Při započtení souvisejících výdajů z jiných ministerstev ve výši 0,18 procenta HDP přesahují dohromady dvě procenta HDP. Všech deset přítomných členů výboru v hlasování doporučilo Sněmovně schválit kapitolu MO v návrhu státního závěrečného účtu.
Na konci dubna premiér Andrej Babiš (ANO) a zástupci minulé vlády vedli spor kvůli neplnění českého závazku vůči Severoatlantické alianci (NATO) vydávat ročně na obranu dvě procenta HDP. Babiš tehdy uvedl, že podle hodnocení aliance Česko letos nesplní závazek a nesplnila ho loni ani předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Podle Fialy loni Česko vydalo 2,01 procenta HDP a odkázal na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. Možný rozpor v číslech někteří odborníci vysvětlují využitím rozdílné metodiky než před lety, která už odráží nově přijaté alianční závazky v Haagu v roce 2025.
Výbor projednával informace o plnění závazků vůči NATO bez přítomnosti veřejnosti. Jeho předseda Josef Flek (STAN) novinářům poté řekl, že podle něj naplnění závazků dvou procent za rok 2025 i 2026 bude pro Česko obtížné. „Jak citoval Andrej Babiš, naplnění těch dvou procent HDP bude obtížné, a z mého pohledu se stalo, že je nebudeme plnit,“ uvedl. Debata ve výboru podle Fleka bude mít ještě pokračování v budoucnu za přítomnosti ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).
Na financování strategických projektů Armády ČR, jako jsou třeba letouny F-35 nebo bojové tanky, směřovalo loni 18,1 miliardy korun. Na investice do výzbroje, výstroje, infrastruktury, informačních technologií a podobně se vynaložilo 66,6 miliardy korun, tedy 42,6 procenta z obranného rozpočtu. Podle ministerstva obrany na hlavní druhy techniky, jak je definuje NATO, se vydalo 33,3 procenta celkových obranných výdajů.
Náměstek ministra obrany René Schreier uvedl, že hospodaření odráží dlouhodobý trend investičního charakteru výdajů a postupného plnění aliančních závazků. Alianční státy se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly směřovat k výdajům na obranu ve výši alespoň dvou procent HDP k roku 2025. Loni v červnu na summitu v Haagu se členské státy shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta.
V roce 2024 výdaje z rozpočtové kapitoly ministerstva obrany činily 1,99 procenta HDP a podíl z jiných rozpočtových kapitol byl 0,9 procenta HDP. Celkem předloni na obranné výdaje směřovalo podle dat ministerstva obrany 2,08 procenta HDP.
Česko bude mít letos podle hodnocení NATO, které stát získal v dubnu, obranné výdaje 1,78 procenta HDP, a nesplňuje tak alianční závazek.
Exministryně obrany a členka výboru Jana Černochová (ODS) na výboru poděkovala za nezkreslené a nezpolitizované údaje, fakta a data. „Chtěla bych, abyste za rok mohli předkládat podobný závěrečný účet nebo i lepší, ale asi všichni víme, že nás nic podobného nečeká, protože z rozpočtu byly škrtnuté finanční prostředky, které chce Zůna nějak získat zpátky,“ řekla. Dodala, že nicméně ti, kteří někdy rozpočet připravovali, ví, že získat peníze do svého rozpočtu v polovině roku je problematické.
Místopředseda výboru Jindřich Rajchl (SPD/PRO) řekl, že by Česko mohlo na obranu dávat i pět procent HDP, nicméně by hrozilo to, že to zvýší zadlužení České republiky. „Podstatná je kvalita naší obranyschopnosti,“ řekl. Mohlo by se podle něj také přehodnotit, jakou výbavu české armádě stát pořizuje. Měl by se podle něj zaměřit místo na kvantitativní cíle na kvalitativní.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
