Aktual.: 13.05.2026 11:30
Nikósie – Ministři energetiky Evropské unie jednají o zavedení daně z mimořádných zisků energetických společností, uvedl řecký ministr životního prostředí a energetiky Stavros Papastavru. Firmám vznikly nadměrné zisky v důsledku růstu cen ropy a plynu po vypuknutí války s Íránem. Ministři mají neformální jednání na Kypru.
Španělská ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová podle agentury Reuters uvedla, že pět zemí EU, včetně Španělska, takovou daň podporuje. Českou republiku na jednání zastupuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Sechter.
Konflikt na Blízkém východě se vystupňoval na konci února útokem Spojených států a Izraele na Írán. V důsledku toho je prakticky zablokovaný Hormuzský průliv, který je klíčovou námořní cestou pro vývoz ropy a plynu ze zemí kolem Perského zálivu. Cena ropy Brent, která se do února pohybovala pod 70 dolary za barel, se pak zvýšila vysoko nad 100 dolarů. Těžebním firmám tak vznikly nečekaně vysoké zisky.
Nebylo by to poprvé, co Evropská unie k takové dani sáhla. V roce 2022 přijala mimořádné krizové opatření v reakci na energetickou krizi po ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Součástí balíku opatření byla i mimořádná daň z prodeje fosilních paliv, hlavně ropy, plynu a uhlí, a rovněž daň ze zisků rafinerií.
Mimořádnou daň, v angličtině označovanou jako windfall tax, členské státy EU v roce 2022 buď zavedly přímo, nebo si vytvořily ekvivalentní národní daň. Týkalo se to i České republiky, která zavedla mimořádné zdanění energetických a petrochemických firem a také mimořádné zdanění bank.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}