Historik: Nechápu, proč někdo ve 21. století ukradl lebku sv. Zdislavy

Ve srovnání s jinými lebkami svatých byla ta sv. Zdislavy v bazilice v Jablonném chráněna podle Kubína méně. Spočívala ve schráně se sklem pod bočním oltářem, téměř stačilo pro ni natáhnout ruku. „Asi nikoho nenapadlo, že někdo bude ve 21. století krást ostatky svatých. Ve středověku to bylo běžné, považovaly se za prostředek k uzdravení. Ale ani dnešní teologie to už tak nebere,“ řekl Kubín. Zpeněžit ostatky svatých lze podle něj dnes jen těžko.

Podle Michaely Falátkové, která vede katedru církevních dějin katolické teologické fakulty, nejde pouze o historický předmět, ale o ostatky konkrétního člověka, které jsou předmětem úcty. A tedy součástí živé duchovní i kulturní paměti. „I proto je podobná krádež vnímána citlivěji než odcizení běžné památky,“ sdělila ČTK Falátková.

Lebka sv. Zdislavy podle ní představuje hmotné svědectví místního kultu, který se v Jablonném v Podještědí rozvíjí od vrcholného středověku až do současnosti. „V určitém smyslu jde tedy také o krádež kulturní paměti regionu,“ uvedla historička.

„Pokud by se ukázalo, že pachatel jednal cíleně, nelze vyloučit ani krádež na zakázku. Podobně staré a významné relikvie jsou totiž mimořádně vzácné a na nelegálním trhu mohou mít vysokou hodnotu — nikoli však jen materiální, ale především symbolickou a historickou,“ doplnila Falátková.

Historik Jiří Dynda ze Slovanského ústavu Akademie věd si neumí představit, jak by bylo možné ukradenou relikvii, prostou jakéhokoliv relikviáře či schránky z hodnotných materiálů, ekonomicky vytěžit. „Ale dnes jde prodat asi všechno, záleží na významu, který v tom spatřuje kupující – a lidé jsou různě divní,“ poznamenal Dynda. Historik Petr Hlaváček z plzeňské Západočeské univerzity ve vyjádření pro ČTK nevyloučil „krádež na objednávku pro sběratele, případně poněkud šíleného ctitele-katolíka“.

Podle Kubína je nejdůležitější z ostatků českých svatých nepochybně lebka sv. Václava, kterou církev využívá při výjimečných příležitostech. Při dubnovém uvedení Stanislava Přibyla na pražský arcibiskupský stolec byla v katedrále sv. Víta vystavena lebka sv. Vojtěcha. Obě patří do střeženého svatovítského pokladu, stejně jako lebka sv. Ludmily.

Součástí je podle Kubína rovněž část lebky sv. Prokopa. Její historie ale není jednoznačná, jako je tomu u jiných lebek včetně sv. Zdislavy, uvedl odborník. Velkým sběratelem relikvií byl Karel IV.

Sv. Zdislava je podle Kubína integrální součástí českých dějin. „Těžko můžete nahradit lebku jednoho z českých světců, kterých tolik nemáme. Je to jako by z hrobu někdo ukradl lebku vašeho příbuzného,“ doplnil Kubín.

Krádež lebky z baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy se podle policie stala v úterý mezi 18:00 a 18:15. Pachatel měl pravděpodobně černé či jinak tmavé oblečení a na nohou měl zřejmě bílé či jinak světlé boty. Policie vyzvala ke spolupráci veřejnost.

Lebku zloděj ukradl v úterý na začátku bohoslužby. Uvnitř v té době byl jen kněz, který se na bohoslužbu chystal. Církev dnes vyzvala pachatele k vrácení relikvie, nevyloučila vandalismus.

Zdislava se narodila kolem roku 1220 na hradě v Křižanově na Žďársku, provdala se za velmože Havla Markvartice do severních Čech na hrad Lemberk v Jablonném v Podještědí. Byla šlechtičnou, zakládala špitály a kláštery, v Turnově a právě v Jablonném v Podještědí. Proslula rovněž dobročinností, křesťanskými skutky lásky k bližnímu a léčitelským umem. Zemřela ve věku 33 let v roce 1252 a její ostatky byly uloženy v kostele sv. Vavřince v Jablonném. Za blahoslavenou byla prohlášena roku 1907, papež Jan Pavel II. ji svatořečil 21. května 1995 v Olomouci. Od roku 2000 je patronkou litoměřické diecéze. Její památka se slaví vždy 30. května.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}