Aktual.: 13.05.2026 16:21
Praha – Severoatlantická aliance (NATO) čelí podle nového vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO Jakuba Landovského jedné z nejkritičtějších situací od studené války. Spojenci podle něj musí výrazně posílit vlastní obranné schopnosti, aby aliance zůstala funkčním bezpečnostním rámcem, řekl v rozhovoru ČTK.
„Spojené státy přestávají v alianci vidět dostatečně účinný nástroj. Proto je potřeba NATO posílit. A to nejde bez silnějších jednotlivých spojenců,“ řekl Landovský. Jedním z důvodů, proč funkci zmocněnce přijal, je podle něj snaha přispět k tomu, aby aliance dokázala odstrašit protivníky od další velké války v Evropě.
Podle Landovského NATO od Česka očekává především schopnost bránit vlastní území a zároveň přispívat ke kolektivní obraně spojenců. „Každému musí dojít, že bez spojenců bychom se bránili velmi těžko,“ uvedl.
Česká republika podle něj v plnění aliančních cílů dlouhodobě zaostává. Podle posledního hodnocení patří mezi nejslabší spojence v plnění cílů výstavby schopností. Za vzor označil například sousední Polsko, které podle něj ukazuje, že klíčem k silné obraně je politická vůle, dostatek financí a schopnost přetavit je ve funkční obranný systém. Vysoké obranné výdaje podle něj nemusí být překážkou ekonomického růstu.
Tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na vyšší obranné výdaje není podle Landovského novinkou. Podobnou rétoriku podle něj používají americké administrativy už dvě desetiletí, Trump ji pouze formuluje výrazněji.
Česko podle zmocněnce v americkém strategickém myšlení patří mezi dynamické státy střední a východní Evropy, které si uvědomují bezpečnostní rizika a nespoléhají automaticky na ostatní.
Landovský zároveň uvedl, že svět prochází obdobím mocenského přeskupování a hledání nové rovnováhy. Evropa si podle něj musí v novém uspořádání vybojovat důstojné postavení. „Pokud se stát neumí bránit, zve ostatní k tomu, aby toho zneužili,“ řekl.
Za hlavní argument pro zvyšování obranných výdajů označil potřebu dlouhodobé stability a důvěry spojenců. Česká republika podle něj musí zůstat důvěryhodným partnerem v prostředí, kde chce dál bezpečně a prosperující existovat.
Landovský chce obnovit důvěryhodnost českých obranných výdajů pro NATO
Landovský chce v nové funkci především obnovit důvěryhodnost českého vykazování obranných výdajů. Prvním úkolem bude podle něj opravit systém reportování tak, aby odpovídal aliančním pravidlům a byl napraven ještě před červencovým summitem NATO v Ankaře. Řekl to v rozhovoru ČTK.
„Je potřeba začít říkat věci tak, jak skutečně jsou, byť třeba výsledná čísla budou nižší. Důležité je, aby se jim dalo věřit a aby byla měřitelná,“ uvedl.
Podle Landovského obranné výdaje už dávno nejsou tématem pouze ministerstva obrany, ale týkají se více resortů. Funkce vládního zmocněnce proto podle něj dává smysl zejména jako koordinační článek mezi jednotlivými institucemi. Jeho pravomoci zahrnují možnost svolávat jednání, vyžadovat informace nebo se podílet na předkládání materiálů vládě. „Zmocněnec nenahrazuje stávající struktury vlády, pouze je propojuje,“ řekl.
Za problematické označil dosavadní míchání uznatelných a neuznatelných výdajů při snaze dosáhnout hranice dvou procent HDP na obranu. Česká republika podle něj sama nerozhoduje o tom, které výdaje NATO uzná. Může je pouze navrhnout a obhajovat. Součástí jeho práce bude i častější vyjednávání přímo v alianci, uvedl.
Za svůj hlavní realistický cíl označil stabilní udržení hranice dvou procent HDP na obranu. Podle něj to znamená mířit mírně nad tuto hranici kvůli výkyvům HDP i nevyčerpaným penězům. Vedle toho chce postupně zlepšovat výsledky výdajů na odolnost.
Při výběru prioritních projektů chce zohledňovat jejich hodnotu i pravděpodobnost, že je NATO uzná. Vedle velkých akvizic mohou být podle něj důležité i menší projekty.
Landovský byl v minulosti náměstkem pro obrannou politiku a strategii ministerstva obrany. Mezi lety 2019 až 2024 byl velvyslancem při NATO, následně se stal výkonným ředitelem středoevropské pobočky mezinárodní neziskové organizace Aspen Institute. Loni v létě oznámil, že ve funkci v srpnu skončí a hodlá působit na obraně. Na podzim pak server iROZHLAS.cz napsal, že se Landovský odvolal k nejvyššímu státnímu tajemníkovi proti svému zařazení do sekce vyzbrojování a akvizic na ministerstvu obrany, kde začal působit od začátku října.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}