Švýcarsko hodlá zpřístupnit tajné složky k nacistickému zločinci Mengelemu

Mengele, přezdívaný Anděl Smrti, je známý především ze svého působení v nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim, kde na příjezdové rampě osobně rozhodoval o tom, kdo půjde rovnou do plynové komory a kdo je způsobilý k práci či k jeho sadistickým medicínským experimentům. K nim si vybíral především děti a dvojčata. Po druhé světové válce se mu podařilo uprchnout z Evropy, ale podle některých spekulací pobýval i ve Švýcarsku, ačkoli na něj byl vypsán mezinárodní zatykač. Historici opakovaně žádali zpřístupnění švýcarských tajných složek k této záležitosti, ale místní úřady to až dosud odmítaly, píše BBC.

S pomocí falešné identity se Mengelemu na švýcarském konzulátě v Janově v severní Itálii podařilo získat cestovní doklady Červeného kříže, které použil k útěku do Jižní Ameriky. Červený kříž vydávání takových dokladů zamýšlel pro tisíce lidí v celé Evropě, kteří byli v důsledku války vysídleni nebo se stali osobami bez státní příslušnosti. Některým nacistům, kteří se snažili uniknout trestnímu stíhání, se ale také podařilo je získat, za což se Červený kříž následně omluvil.

Ačkoli Mengele v roce 1949 uprchl z Evropy, v roce 1956 strávil se svým synem Rolfem lyžařskou dovolenou ve švýcarských Alpách. Tato informace je známá od 80. let, píše BBC. Oficiálně pak Mengele strávil zbytek života v Jižní Americe.

Švýcarskou historičku Regulu Bochslerovou ale vždy zajímalo, zda se Mengele ještě vrátil, a to zejména poté, co na něj byl v roce 1959 vydán mezinárodní zatykač. Historička při zkoumání možné role Švýcarska coby tranzitní země pro prchající nacisty zjistila, že v červnu 1961 rakouská zpravodajská služba varovala Švýcary, že Mengele cestuje pod falešným jménem a mohl by se nacházet na švýcarském území.

Mengeleho manželka si přitom pronajala byt v Curychu a požádala tam o trvalý pobyt. „Zdá se, že existují důkazy, že Mengele plánoval v roce 1959 cestu do Evropy,“ řekla Bochslerová BBC. „Proč si paní Mengeleová pronajala byt v Curychu?“ táže se historička.

Bochslerová měla možnost nahlédnout do policejních spisů v Curychu, které dokazovaly, že v roce 1961 byl byt sledován. Policie dokonce zaznamenala, že Mengeleová řídila svůj volkswagen v doprovodu neidentifikovaného muže.

V roce 2019 Bochslerová požádala švýcarský federální archiv o možnost nahlédnout do složek, které měly zůstat zapečetěné až do roku 2071 z důvodů národní bezpečnosti a pro ochranu širší rodiny. Byla odmítnuta. Loni o jejich otevření požádal i její kolega historik Gérard Wettstein a také byl odmítnut. Když se však obrátil na soud, FIS změnila názor.

V prohlášení z tohoto měsíce ale zpravodajská služba podle BBC naznačuje, že úplné zpřístupnění složek může ještě nějakou dobu trvat. „žadateli bude umožněn přístup ke spisu za podmínek a požadavků, které budou teprve definovány,“ uvedla tajná služba. Ne všichni jsou však přesvědčeni, že by toho spisy o Mengelem mohly příliš odhalit, upozorňuje BBC.

Mengele nebyl nikdy zatčen, natož odsouzen. Když v roce 1979 zemřel v Brazílii, byl pohřben pod falešným jménem. V roce 1985 bylo jeho tělo exhumováno a v roce 1992 testy DNA potvrdily, že patří jemu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}