Reálné mzdy v ČR znovu klesly, podle analytiků jsou na úrovni roku 2017

Komerční prezentace Aktualizace: 5.03.2024 13:02

Praha – Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46.013 korun. Při zohlednění inflace ale reálně klesla o 1,2 procenta, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Reálné mzdy se snižují devět čtvrtletí v řadě, což je v historii Česka ojedinělé. Podle analytiků oslovených ČTK se dostaly na úroveň roku 2017 a i když od letošního roku začnou znovu růst, předpandemické úrovně dosáhnou nejdřív v roce 2026.

Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o šest procent na 39.685 korun. U mužů dosáhl 42.340 korun, u žen byl 36.842 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20.073 a 74.654 korunami.

Za celý loňský rok činila průměrná mzda 43.341 korun, meziročně vzrostla o 7,5 procenta. Spotřebitelské ceny se ale loni zvýšily o 10,7 procenta, reálně se proto mzda snížila o 2,9 procenta. Reálné mzdy tak klesly druhý rok v řadě, v roce 2022 to bylo o 8,5 procenta.

„Reálné mzdy se v meziročním vyjádření snížily již v devátém čtvrtletí za sebou a pro zaměstnance se jednalo o nejchudší čtvrtý kvartál od roku 2017,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek doplnil, že za dva roky se reálná mzda snížila o 11 procent.

Růst nominálních mezd bude podle analytiků pokračovat, což se vzhledem k poklesu inflace projeví od prvního letošního čtvrtletí i ve zvýšení reálných mezd. „V letošním roce počítáme se zmírněním přírůstku nominálních mezd na šest procent. Vzhledem ke zkrocení inflace by ale takový růst měl zvednout úroveň reálných mezd o 3,5 procenta. Jednalo by se o nejlepší výsledek od roku 2019, který pomůže domácnostem solidně nabrat kupní sílu a spotřebními výdaji podpořit růst ekonomiky,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Expertka PwC Andrea Linhartová Palánová ale upozorňuje, že firmy se mohou snažit o zmírnění tempa růstu nominálních mezd. Dufek také připomněl, že vzhledem k zavedení nemocenského pojištění a snížení prahu pro vyšší daňovou sazbu si lidé v čistých příjme nepolepší tolik, jak by napovídal vývoj hrubé mzdy.

Nejvyšší průměrnou mzdu měli ve čtvrtém čtvrtletí zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala téměř na 79.200 korun, s odstupem následuje peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní kolem 70.300 korun. Nejnižší mzda zůstala v ubytování, stravování a pohostinství, a to kolem 26.700 korun.

Z hlediska krajů rostly loni ve čtvrtém čtvrtletí mzdy nominálně v rozmezí od 5,4 do 7,5 procenta, reálně po započtení inflace ale všude klesly. Nejblíž k zachování kupní síly měl Ústecký kraj, kde se mzdy nominálně zvýšily o 7,5 procenta a reálně klesly o 0,1 procenta, následoval Karlovarský kraj, kde mzdy nominálně rostly o 7,4 procenta a reálně klesly o 0,2 procenta. Nejnižší nominální mzdový růst o 5,4 procenta zaznamenala Praha, což znamenalo reálný pokles mezd o dvě procenta. Ostatní kraje se většinou pohybovaly v blízkosti republikového průměru.

Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala metropole stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tam byla 55.039 korun. Následoval Středočeský kraj s 46.535 korunami a Jihomoravský kraj s 45.569 korunami. Naopak nejnižší mzdy, v průměru 40.559 korun, mají zaměstnanci v Karlovarském kraji. V Karlovarském kraji je velký počet zaměstnanců ve službách, zejména v pohostinství, kde jsou mzdy dlouhodobě nižší proti republikovému průměru.

Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2023

Zdroj: ČSÚ