Senát si večer připomene 30. výročí ustavení české horní komory

Shromáždění bude zahájeno symbolicky v 17:35, tedy v okamžik, kdy v roce 1920 začala první schůze prvorepublikového Senátu. Uskuteční se ve Valdštejnské jízdárně, kterou obvykle využívá Národní galerie k pořádání výstav. Senát si výročí připomene také výstavami a konferencemi.

Prvorepublikový československý Senát měl 150 členů a poslední zákon schválil 12. května 1938. Rozpuštěn byl 21. března 1939 v souvislosti s nacistickou okupací, po necelých 19 letech existence.

Vznik českého Senátu s 81 členy předjímala česká ústava přijatá již v roce 1992 v souvislosti s rozdělením Československa. Její naplnění v tomto směru se podařilo až v roce 1996, přičemž první ustavující schůze Senátu se konala 18. prosince před 30 lety. Současní i bývalí senátoři, jichž bylo dosud 285, si tento okamžik připomínají na předvánočním setkání v Hlavním sále Valdštejnského paláce.

Mezi kritiky existence Senátu patří hlavně zástupci antisystémových uskupení, která v něm měla nevýznamné zastoupení, nebo se v senátních volbách neprosadila vůbec. Zastánci Senátu poukazovali mimo jiné na to, že svou existenci si horní parlamentní komora předplatila na léta dopředu, když těsně před sněmovními volbami v červnu 2002 zarazila sociálnědemokratický plán na nákup švédských vojenských letounů Jas-39 Gripen za 60 miliard korun.

Funkční období 81 senátorů je šestileté, každé dva roky se Senát obnovuje z jedné třetiny. Za tři desetiletí existence horní parlamentní komory se pouze dvěma stranám povedlo mít nadpoloviční většinu senátorů. Byli to občanští demokraté v letech 2006 až 2008 a sociální demokraté v letech 2010 až 2014.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}