Zůna: Česko je připraveno dál přispívat k obraně východního křídla NATO

Reagoval tak na dnešní informace serveru iRozhlas.cz, který napsal, že ČR nehodlá zachovat stávající úroveň obrany východního křídla NATO a pro další dva roky plánuje o pětinu snížit maximální počet vojáků, které by Česko dalo k dispozici. Ministerstvo podle serveru iRozhlas.cz hodlá navýšit počet vojáků pro potřeby celé aliance a posílit Bojové uskupení Evropské unie. Server odkazuje na neveřejný materiál ministerstva obrany.

„Potvrdil jsem naši připravenost nadále přispívat českými vojáky ke společné obraně východního křídla NATO v Litvě, ale také prostřednictvím jednotek nasazených v Lotyšsku, Polsku a na Slovensku,“ uvedl dnes Zůna.

Protože mandát českých vojáků na východním křídle NATO se blíží ke konci, ministerstvo obrany podle webu iRozhlas.cz připravuje nové rozložení sil pro roky 2027 a 2028. Z návrhu podle něj vyplývá, že maximální počet příslušníků české armády, kteří mohou být nasazeni na východní hranici NATO, by se měl snížit o 400 vojáků na 1600 z původních 2000 lidí.

Budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč na konci května na výboru pro obranu uvedl, že mezi část jeho priorit ve vztahu k NATO bude patřit zajišťování přesunu vojsk na východní hranici a plnění aliančních závazků. „Naše poloha nás předurčuje k zajišťování přesunů vojsk a techniky na východní hranici aliance. Mým cílem je systematicky rozvíjet kapacity pro příjem, ubytování, zásobování, opravy i ochranu spojeneckých sil tak, aby Česká republika byla schopna tyto úkoly plnit rychle, efektivně a v souladu s aliančními plány a požadavky,“ uvedl tehdy Hlaváč.

Redakce webu iRozhlas uvádí, že k minulému měsíci působilo na Slovensku 172, v Polsku 110, v Litvě 92 a v Lotyšsku 53 příslušníků české armády. Nyní jich tam slouží celkem zhruba 700, uvedl pro web mluvčí ministerstva Petr Pešek.

Východní křídlo NATO tvoří státy ležící na východním okraji aliance, zejména pobaltské země, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. NATO začalo svou přítomnost v regionu výrazně posilovat po ruské anexi Krymu v roce 2014 a dále po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Součástí tohoto úsilí jsou mnohonárodní bojová uskupení rozmístěná v zemích východního křídla a pravidelné rotace spojeneckých jednotek.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}