ČT a ČRo odhadly, že by po změně financování mohly propustit až 700 lidí

ČT by podle Chudárka musela omezit výrobu a propustit odhadem asi 300 až 500 lidí z 2900. ČT by měla od příštího roku ze státního rozpočtu získat zhruba o jednu miliardu méně, než má k dispozici letos. Chudárek to uvedl v České televizi s tím, že rušení kanálů neplánuje. Český rozhlas, který zaměstnává přibližně 1350 pracovníků, by podle Zavorala musel propustit 150 až 200 lidí z 1350 zaměstnanců.

Vláda dnes schválila návrh zákona o financování veřejnoprávních médií, kterým ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Rozpočty obou institucí se tak vrátí před loňské zvýšení poplatků a sníží se o zhruba 15 procent. Podle premiéra Andreje Babiše musejí veřejnoprávní média šetřit jako v jiných evropských zemích.

„Ten návrh je naprosto šokující, protože jsme nečekali, že bychom se vrátili do roku 2024 před poplatkovou novelu,“ uvedl Chudárek. Návrh je podle něj nepřijatelný a označil jej za téměř likvidační. Vidí ale ještě prostor pro jednání. Zmínil také, že odbory a iniciativa zaměstnanců Veřejnoprávně chystají na 22. června výstražnou stávku.

Podle Zavorala je evidentní snahou médiím veřejné služby ublížit a přes financování to jde nejlépe. Výše částky z rozpočtu jej překvapila. „Budeme dělat maximum pro to, abychom buď zvrátili celou tu záležitost anebo abychom prosadili do změn těch mediálních zákonů ústavní pojistky a abychom se bavili o té částce, která v tuto chvíli pro to portfolio služeb, které nabízíme, adekvátní není,“ dodal.

Z chystaných úsporných opatření zmínil omezení premiérové tvorby nebo výroby pořadů pro děti, rozhlas podle něj bude muset zvážit rozsah sítě zahraničních korespondentů, existenci Radiožurnálu sport nebo vlastního symfonického orchestru.

Vládní rozhodnutí podle experta serveru Médiář Jana Potůčka znamená návrat do časů, které bývalý generální ředitel ČT jan Souček nazval „rozpočet verze Armagedon“. „Bez propouštění to nepůjde, asi dojde i na omezování služeb. ČT přestane být konkurenceschopná v nákupu sportovních práv, ČRo asi sloučí některé stanice a omezí servis v regionech,“ řekl Potůček ČTK.

Podle Pavola Szalaie z Reportérů bez hranic návrh zákona o médiích veřejné služby, který dnes vláda přijala, nezaručuje jejich přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování na základě objektivních a transparentních kritérií, což je v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA). „Vyzýváme Evropskou komisi, aby udělala vše, co je v její moci, na ochranu systému financování českých veřejnoprávních médií, který slouží jako model udržitelnosti a nezávislosti ve střední a východní Evropě,“ uvedl Szalai v prohlášení pro tisk.

ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků, ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s téměř 2,5 miliardy korun. Původní komplexní zákon, který nakonec vláda nevyužije, rovněž počítal s návratem rozpočtů do roku 2024 před loňské zvýšení poplatků.

Zrušení poplatků je zásahem do nezávislosti ČT a ČRo, tvrdí opozice

Novela, kterou chce vláda nahradit poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas příspěvkem ze státního rozpočtu, je podle opozičních politiků zásahem do nezávislosti veřejnoprávních médií. Uvedli to na síti X. 

Obě instituce ze státního rozpočtu dostanou 7,8 miliardy korun, a objem financí se tak vrátí k roku 2024, tedy před loňské zvýšení televizního a rozhlasového poplatku. Oproti letošnímu roku klesne zhruba o 15 procent. Podle šéfa ODS Martina Kupky tím Babiš uvádí v život slovenské mafiánské praktiky. „Zestátnění veřejnoprávních médií se rozjelo, vláda se bojí kritické práce novinářů, kteří rozkrývají Babišovo sosání dotací pro Agrofert nebo třeba sociální byty pro členy jeho vlády. Hanba,“ napsal.

Podle šéfa STAN Víta Rakušana jsou slova o tom, že se mění jen způsob financování, lživá. „Nejenže berou veřejnoprávním médiím nezávislost na politicích, ale ještě jim drasticky sahají na rozpočty. Komu se hodí slabá média veřejné služby? Těm, kdo se bojí veřejné kontroly,“ uvedl.

Pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová uvedla, že jde o obrovský zásah do systému financování a nezávislosti veřejnoprávních médií. „Takový návrh má projít řádným připomínkovým řízením, odbornou debatou a veřejnou kontrolou. Nic z toho se ale neděje. Argument, že vláda může připomínkové řízení přeskočit, protože údajně vychází z připomínek k předchozímu návrhu, je účelový a úplně scestný. Nový návrh zákona znamená nové dopady, nové formulace a nová rizika,“ sdělila v tiskové zprávě.

Hoffmannová podotkla, že převedení ČT a ČRo pod státní rozpočet neznamená, že je lidé přestanou platit. „Naopak. Budou je platit úplně všichni ze svých daní – jen bez jasného a předvídatelného systému, který chrání média před politickým tlakem. Tyto kroky vlády jsou jen dalším důkazem, že jí nejde o posílení nezávislosti médií, ale o to je vyhladovět a pak nad nimi převzít i politickou kontrolu,“ dodala.

Podle předsedy lidovců Jana Grolicha jde o kontrolu ČT a ČRo. „Chtějí média závislá na rozpočtu vlády. Dobrý lídr se kritiky nebojí,“ napsal. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že Babiš a ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) chtějí nechat média veřejné služby vyhladovět, protože si nepřejí média, kde se kladou kritičtější otázky. „Autokrati sobě,“ doplnil.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}