Nejvy italsk hora jin od Alp se me pochlubit adou prvenstv i kurizn geografickou anomli.
Ze t aktivnch vulkn, jimi se Itlie me pochlubit svtu, je Etna nejvy a nejvt. S vkou momentln okolo 3 329 metr a plochou pes 1 190 kilometr tverench toti hladce pekonv Vesuv i Stromboli. K jejm zajmavostem se pot i to, e je nejvy italskou horou jin od Alp, nebo e je od roku 2013 zapsna mezi prodn pamtky Svtovho ddictv UNESCO.
Ale nepokojn Etna m v zloze jet jedno prvenstv, a to hned globlnho formtu. Na jejm vrcholku se toti sbhaj sprvn hranice deseti sicilskch samosprv. To ze sopky dl jedin desetimez na svt.
Desetimez, nebo t decipoint, je umle vytvoenm slovem. Nen to termn, kter by se dal vyhledat ve slovnku. U proto, e popisuje krajn nepravdpodobn geografick jev. Ovem kad pravidlo m svou vjimku, a Etna zkrtka vjimen je.
Mez je tolik kolik zem
Ze 195 stt svta, existujcch v roce 2021, mlo 135 z nich njak to trojmez. Rekordmanem v potu trojmez je na, m jich hned estnct. V Evrop je ampionem Rakousko, kter se me pochlubit devti trojmezmi.
esko m mezisttn trojmez jen tyi. U Hravy, kde se setkv hranice eska, Polska a Slovenska; u Hrdku nad Nisou (esko, Polsko, Nmecko); na umavskm Trojmez (esko, Nmecko, Rakousko) a tak na nejjinjm vbku jin Moravy, u soutoku ek Dyje a Moravy. Tam se setkv esko, Rakousko a Slovensko.
To tymez u je v atlasech svta jako afrnu. Zpravidla se vyskytuj u nich sprvnch jednotek. Amerian jsou nleit hrd na svj v pustin ztracen Four Corners, v nm se sbhaj hranice Novho Mexika, Utahu, Colorada a Arizony. Kanaan maj od roku 1991 taky jeden. Dotkaj se v nm Severozpadn teritoria, Saskatchewan, Manitoba a Nunavut.
Reln hranice sicilskch samosprv kon tam, kde domy a pole. I z nich si ale Etna um ukousnout.
Etna m ke klidu daleko. Tento snmek bouliv erupce byl pozen v roce 2017.
Evropa mla Vierlandenpunt, kde se sbhaly hranice Nizozemska, Nmecka, Belgie a neutrlnho Moresnetu. Ale to u je minulost, kter skonila s prvn svtovou vlkou. Msto toho vznikl jen dal fdn Drielandenpunt trojmez.
Podle Wikipedie existuje v esku jedno okresn tymez, vytyen paradoxn jen temi celky. A to okresy Brno-msto, Brno-venkov a Blansko. Okres Brno-venkov toti obklopuje mstsk okres Brna, ovem v jednom bod se brnnsk katastrln zem tchov dotk zem Adamova z okresu Blansko, m vznik tymez. Ani tato esk geografick anomlie si se Sicli a Etnou nezad.
