Aktual.: 19.06.2026 16:03
Brusel – Evropská rada dnes na dopoledním jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu v Bruselu vyzvala nadcházející irské předsednictví, aby se zaměřilo na hledání možností vlastních zdrojů, které by mohlo předložit na příštím unijním summitu v říjnu, řekl novinářům nejmenovaný unijní zdroj. Celková výše unijního rozpočtu pro roky 2028-2034 je podle zdroje stále předmětem jednání, ale panuje shoda na tom, že bude muset naplnit ambiciózní cíle EU. Právě proto bude je klíčová otázka hledání vlastních zdrojů, které by poskytly dodatečné příjmy.
Podle serveru Politico by irské předsednictví mohlo navrhnout, že se dodatečné zdroje získají zdaněním kryptoměn, digitálních gigantů či online hazardu. V současnosti jsou, kromě příspěvků členských zemí rozpočítaných podle jejich ekonomického výkonu, vlastními zdroji příjmů rozpočtu cla na dovozy ze třetích zemí, příspěvky na základě daně z přidané hodnoty a od roku 2021 také příspěvky založené na množství nerecyklovaných plastových obalů.
Český premiér Andrej Babiš dnes v Bruselu prohlásil, že mu je ve finále jedno, odkud budou finance pro nový dlouhodobý rozpočet EU pocházet, chce ale zajistit peníze pro Českou republiku.
Evropská komise navrhuje pět nových zdrojů příjmů do rozpočtu, které by podle ní mohly v příštích sedmi letech přinést do rozpočtu 400 miliard eur, některé z členských zemí se ale k tomuto návrhu staví negativně. Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,76 bilionu eur (42,6 bilionu Kč) loni v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Kyperské předsednictví minulý týden poprvé představilo takzvaný vyjednávací rámec, tedy rozsáhlou tabulku s konkrétními čísly pro výdaje v jednotlivých kapitolách rozpočtu. Celkový objem rozpočtu, jak jej navrhuje Kypr, činí 1,73 bilionu eur (41,9 bilionu Kč). Škrty představují zhruba 32,8 miliardy eur (793,6 miliardy Kč). Upravený návrh je tak o dvě procenta nižší než návrh EK.
Za první návrh si Kypřané vyslechli kritiku hned od několika zemí. Státy jako Německo a Rakousko by chtěly rozpočet ještě více seškrtat, na druhou stranu zaznívají i hlasy, že je rozpočet málo ambiciózní a je třeba ho naopak zvýšit.
Evropští lídři o víceletém rozpočtu jednali dnes dopoledne, avšak zásadnější debatu na toto téma Babiš očekává na podzim. Cílem předsedy Evropské rady Antónia Costy je, aby se lídři na návrhu shodli do konce roku.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}