Aktualizace: 6.03.2024 21:52
Praha – Vláda prodloužila pravidla pro nouzové ubytování válečných uprchlíků z Ukrajiny. Dosud platné nařízení vyprší na konci března. Vláda už dříve prodloužila poskytování dočasné ochrany uprchlíkům do března 2025, aktuální prodloužení nařízení o ubytování na změnu navazuje. Návrh podle materiálu nijak nemění stávající způsob financování ubytování.
Návrh vláda schválila se změnou. „Nové nařízení vlády nemá časově omezenou platnost a není potřeba jej proto prodlužovat, jak se dělo dosud,“ napsal ČTK ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle ředitele odboru komunikace ministerstva vnitra Miroslava Jašurka byl do nařízení zapracován návrh ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty). „Místo další novely nařízení vlády přijala vláda nařízení zcela nové, ovšem s naprosto shodným obsahem. Nové nařízení vlády nemá omezenou platnost, a odpadá tak potřeba je prodlužovat,“ sdělil ČTK Jašurek.
„Pokud by vláda v průběhu měsíce března k prodloužení platnosti nařízení vlády nepřistoupila, ani nevydala nové nařízení provádějící příslušná ustanovení, nebyly by od 1. dubna 2024 stanoveny základní parametry fungování institutu ubytování osob s dočasnou ochranou,“ vysvětlilo ministerstvo vnitra potřebu prodloužení. „Například by nebyla stanovena výše paušální náhrady ubytování vyplácené provozovateli ubytovacího zařízení na ubytovanou osobu a noc,“ doplnili předkladatelé návrhu.
Podle posledních údajů ministerstva práce bydlí v nouzových ubytovnách 16 procent lidí s dočasnou ochranou. Krajským či obecním zařízením na osobu na den posílá 300 korun. Ostatním provozovatelům vyplácí 350 korun.
V bezplatném nouzovém ubytování nyní mohou Ukrajinci s dočasnou ochranou bydlet nejvýše 150 dnů. Výjimku mají takzvané zranitelné osoby, které je mohou využívat bez omezení. Od září se doba bydlení v tomto druhu ubytování zkrátí na nejvýše 90 dnů bez výjimek.
V Česku je podle posledních údajů ministerstva vnitra asi 380.000 lidí s dočasnou ochranou, která běžencům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Zhruba 100.000 z nich jsou podle údajů ministerstva vnitra děti od narození do 18 let, mezi dospělými převládají ženy.
