Africké metropole zavádějí opatření proti horku, která mohou inspirovat Evropu

V zemích Sahelu, kde jsou dlouhá období sucha běžná, se extrémní teploty podle odborníků stávají novou realitou. V roce 2024 byly v Burkině Faso při teplotách nad 45 stupňů Celsia přetíženy zdravotnické systémy a výrazně se zvýšila úmrtnost zejména mezi staršími lidmi, uvedl zástupce místního Červeného kříže Boureima Kombelemsigri.

Země proto zavedla systém varování před vlnami veder a preventivní plán s názvem „Zůstaň hydratovaný a zůstaň naživu“. Ten je aktivován při překročení hranice 42,4 stupně Celsia po dobu alespoň tří následujících dnů a zahrnuje mimo jiné informační kampaně, domácí návštěvy u ohrožených osob i distribuci vody.

Podobná opatření zavádějí i další státy. Senegal rozšířil svůj plán proti dopadům extrémních teplot na celou zemi, v jihoafrickém Kapském Městě či v Ghaně se pak testují projekty natírání střech speciálními reflexními barvami, které snižují přehřívání budov.

V některých městech, například v Akkře či Freetownu, vznikají nové městské lesy a zelené střechy. Místní samosprávy zároveň hledají způsoby, jak začlenit zeleň i do hustě zastavěných čtvrtí nebo neformálních osad, které rychle rostou kvůli urbanizaci.

Extrémní vedra podle odborníků výrazně ovlivňují také infrastrukturu. V Mauritánii či Maroku se upravují stavební projekty a pracovní režimy tak, aby práce v horku byla bezpečná a nedocházelo k poškození silnic či zařízení.

Podle expertů se přizpůsobování klimatu stává klíčovým tématem pro africká města, která zároveň požadují větší finanční podporu od průmyslově vyspělých zemí. Vlny veder jsou podle nich tichým zabijákem, který každoročně způsobí tisíce úmrtí a významné ekonomické škody.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}