V roce 1940 zakoupil Thoms Mann parcelu o velikosti vce ne tyi tisce metr tverench v mstsk tvrti Pacific Palisades, na kter zasadil sedm strom. Podle nich pojmenoval nemovitost Sedm palem.
Pamtn deska vedle domu
Architektonick een domu se ukzalo jako sloit. Nen to jen dm, jinmi slovy budova, v n Mann napsal vznamn dla, jako jsou Doktor Faust a Svat hnk, je tak portrtem jeho umleckho temperamentu a mtkem Mannova vztahu k jin Kalifornii a k modernistickmu hnut architektury.
Vybrav spisovatel
Z pat dlouh pjezdov cesty na rohu San Remo a Monaco Drive je dnes mnohem obtnj vilu uvidt, ne kdy spisovatel pvodn st citrusovho sadu koupil na zatku tyictch let minulho stolet. Vjezd otevr kovov brna a lemuje ada vzrostlch strom. Na rovni ulice je pozemek zaplnn sbrkou neprhlednch ivch plot.
Ne slavn spisovatel zaal se stavbou, provedl peliv vbr pednch architekt Los Angeles. Nedokzal se dohodnout s Paulem Lszl a v jnu 1940 odmtl projekt Franka Meline. Nvrh manelky zamstnat Paula Lestera Wienera byl tak brzy oputn.
Pestoe znal architekta Richarda Neutru osobn (Neutra doprovzel Manna na architektonick cest po Los Angeles v roce 1938, aby mu ukzal nkter vlastn stavby), rozhodl se s nm nespolupracovat. Mannovi se nelbila Neutrova modernistick architektura, kterou ve svm denku nazval kubistickm stylem sklenn krabice.
Pergola kryje st terasy.
Koncem roku 1940 Mann najal architekta Julia Ralpha Davidsona, kter 4. ledna 1941 pedloil prvn nvrhy. Byl to nmeck emigrant, kter se pozdji prosadil uznvanmi projekty t dom v rmci povlenho programu studi architektury sponzorovanch asopisem Arts & Architecture.
Stavba zaala v ervnu 1941 a v noru 1942 byla pipraven k nasthovn. Ve v cen dnes smnch piblin 30 tisc dolar. Nakonec byla obytn plocha podlouhl dvoupodlan budovy o velikosti 400 m2 postaven v takzvanm mezinrodnm stylu.
Interir podle emigranta
Vnitek navrhl interirov architekt Paul Huldschinsky, kter emigroval z Berlna. Mezi mstnosti v pzem patila pracovna Thomase Manna, jej devn obloen a police na knihy jsou dodnes zachovny. Obvac pokoj slouil a dodnes slou jako umleck salon. Soust je jdelna s prosklenm vhledem do zahrady a venkovnm posezenm na terase v patiu.
V exteriru jde o adaptaci na nov kalifornsk svt a v interirovm designu pokus zachrnit to, co bylo ztraceno, i kdy nepln. Tady asimilace, tam rekonstrukce, k novin Heinrich Wefing
V prvnm pate je nkolik mench pokoj, kter byly spolenmi lonicemi manel a jejich dti. Od roku 1948 v dom bydlela i jejich dcera Erika Mannov.
Mezi vnitnm a vnjm designem domu je zajmav rozpor, kter lze interpretovat jako pkladn pro situaci mnoha exulant v Los Angeles. Novin Heinrich Wefing to charakterizoval takto: V rznch pspvcch Davidsona a Huldschinskho k nvrhu domu Thomase Manna v Pacific Palisades je mon tm vidt dva principy exilu v architektue. V exteriru jde o adaptaci na nov kalifornsk svt a v interirovm designu pokus zachrnit to, co bylo ztraceno, i kdy nepln. Tady asimilace, tam rekonstrukce.
Spisovatel nechal dm postavit podle svch kultivovanch specifikac. Davidson, Mannv krajan v exilu, nazval styl nostalgickm Nmeckem. Jeho ploch stechy, velk okna a nezdoben sloupov podpry nabzej efekt, kter je teplej ne nastupujc ra modernismu v jin Kalifornii.
Thomas Mann napsal nkter z nejznmjch dl, kdy bydlel v dom, vetn svho romnu Doktor Faust, velk sti tvrtho dlu jeho tetralogie Joseph a jeho brati. Soust byly etn politick projevy a spisy vyjadujc odpor k nmeckmu nacionln socialistickmu reimu. Patilo k tomu i jeho rozhlasov vysln Deutsche Hrer! (Poslouchejte, Nmecko!)
V minulosti vila hostila salony evropskch umlc a intelektul v exilu, jako byli napklad Greta Garbo, Charles Chaplin a dal. Slavn rusk klavrn virtuos a skladatel Rachmaninov tady hrval na klavr, kter je pvodn.
Posezen v obvacm pokoji ped prosklenou pkou na terasu a do zahrady
Thomas a Katia Mannovi, zklaman americkou povlenou politikou a mccarthismem, spolu se svou dcerou Erikou opustili dm v ervenci 1952 a vrtili se do vcarska, kde pedtm ili v exilu v letech 1933 a 1938.
Nmeck spolkov vlda v roce 2016 budovu koupila a po rekonstrukci je od roku 2018 oteven veejnosti. Slou jako nmecko-americk kulturn centrum a ubytovn pro vdce studujc transatlantick vztahy.
Podobn jako kdysi, salon v pzem asto host umlce, hudebnky, filmae a spisovatele. Podaj se zde pleitostn koncerty a projekce. Tou posledn akc byla vstava o eskoslovenskch malch v Kalifornii. Kurtorem byl generln konzul R Jaroslav Ola jr., kter v nsledujc pednce ped vce ne stovkou poslucha ukzal na projeknm pltn tvorbou umlc, z nich ada psobila v hollywoodskch studich, a za svou prci byli odmnni Oscary.