Aktual.: 21.07.2026 12:18
Praha – Dvě pětiny Čechů, bez započtení starobních důchodců, mají obavy ze ztráty práce. Naprostá většina lidí by klidně, aby předešla nezaměstnanosti, začala pracovat v jiném oboru. Více než polovina by také kývla na nižší mzdu, ale stěhovat se za prací by byla ochotná jen třetina lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM.
Letos v červnu nezaměstnanost v Česku podle údajů Úřadu práce ČR stagnovala meziměsíčně na 4,8 procenta. Meziročně ale byla vyšší, loni v červnu činila 4,2 procenta. Obavy ze ztráty práce však v porovnání s loňskem navzdory meziročnímu zvýšení podílu nezaměstnaných klesly. Letos v červnu se bálo ztráty práce 40 procent účastníků průzkumu STEM, kdežto loni v červnu to bylo 42 procent.
Na úrovni kolem dvou pětin dotázaných se obavy z nezaměstnanosti v průzkumech STEM pohybují od roku 2023. Nejnižší podíl lidí bojících se ztráty práce činil 33 procent v letech 2021 a 2022 v době pandemie covidu-19. Naopak nejvyšší byl se 66 procenty v roce 2013, kdy se celý svět potýkal s ekonomickou krizí.
V případě hrozby ztráty práce by 90 procent dotázaných bylo ochotných začít pracovat v jiném oboru. Podstatně menší skupina, ale stále nadpoloviční – 57 procent dotázaných, by pro udržení práce souhlasila se snížením mzdy. Jen menšina lidí – 34 procent – by pak byla ochotná přestěhovat se za prací do jiného kraje.
Podíly lidí ochotných pracovat v jiném oboru a stěhovat se za prací se drží na podobných úrovních po celou dobu, kdy STEM průzkumy provádí. Výrazněji se v minulých letech měnil hlavně podíl těch, kteří by při hrozbě ztráty práce byli ochotní pracovat za méně peněz. V současnosti je na jedné z nejnižších úrovní, nižší byl jen loni, a to 54 procent. Například v době začátku covidové pandemie vystoupal na 73 procent a během světové ekonomické krize se v letech 2009 až 2013 pohyboval mezi 78 až 80 procenty.
„Česká republika se dlouhodobě vyznačuje rigidním trhem práce, přičemž neochota stěhovat se za prací je nadále jedním z klíčových faktorů,“ sdělila analytička STEM Kateřina Duspivová. „Za touto neochotou stojí kombinace strukturálních i kulturních faktorů – například vysoký podíl vlastnického bydlení, který stěhování ekonomicky komplikuje, péče o děti a případná nutnost změnit školu, pečovatelské závazky vůči stárnoucím rodičům anebo i obava ze ztráty sociálního kapitálu, který si lidé v místě bydliště dlouhodobě budují. Roli bude hrát pravděpodobně i strach z neznámého, který se může projevovat jako nedůvěra v pracovní trh mimo stávající bydliště,“ doplnila.
Průzkum prováděla agentura STEM mezi 16. a 21. červnem. Zúčastnilo se ho 1352 obyvatel České republiky starších 18 let.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}