EU zatím neschválila nové sankce proti Rusku, Řecko žádá ústupky u LNG

Velvyslanci členských států při EU (takzvaný Coreper) se balíčkem zabývali dopoledne, později odpoledne se ale k jednání o sankcích mají ještě vrátit. Snahou je dosáhnout dohody ještě dnes, před letní pauzou unijních institucí.

Nový sankční balík se zaměřuje zejména na ruský bankovní sektor. Omezení se podle agentury Reuters týkají asi 215 fyzických a právnických osob, včetně 94 finančních institucí. Téměř 90 z nich tvoří banky, což by zvýšilo celkový počet sankcionovaných ruských bank na více než 100 – tedy více než polovinu z 213 ruských bank napojených na mezinárodní finanční systém.

Zpráva jisté evropské zpravodajské služby, kterou viděla agentura Reuters, v červnu varovala, že Rusku hrozí „výbušná“ bankovní krize a že nový sankční balík zaměřený na banky by mohl vyvolat ekonomický šok. Ruské úřady tato varování o hrozící krizi odmítly.

Unijní diplomaté doufali, že odchod maďarského premiéra Viktora Orbána, který opakovaně zdržoval rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajině a protiruských sankcí, povede k hladšímu schvalování dalších sankčních balíků, poznamenala agentura Reuters. Nyní se ale nové trhliny v jednotě nynější sedmadvacítky.

Problematických oblastí v balíčku bylo původně několik, například Bulharsko mělo výhrady proti zařazení na unijní sankční seznam moskevského patriarchy Kirilla, který podporuje ruskou válku na Ukrajině. Vše se ale podařilo vyřešit a zbyl jen problematický postoj Řecka, které varovalo, že navrhovaný zákaz přepravy ruského LNG by měl ničivé dopady na jeho lodní dopravu.

V Evropské unii začne od 1. ledna 2027 platit zákaz dovozu ruského LNG a rovněž společnosti z EU budou mít zakázáno poskytovat služby ruským LNG terminálům. Řecko je přitom jednou z největších námořních velmocí na světě. Řečtí rejdaři vlastní přibližně pětinu světové obchodní flotily a jsou mimořádně silní právě v přepravě tankery, včetně tankerů na LNG. Existují přitom obavy, že zákaz přepravy ruského LNG loděmi z EU bude znamenat, že řecké lodě zaprvé přijdou o lukrativní zakázky a zadruhé, že si Rusko najde tankery z jiných zemí (například ze Spojených arabských emirátů, Číny či Indie), takže bude plyn vyvážet dál, zatímco ekonomickou ztrátu ponesou především řecké rejdařské společnosti.

Server Politico před pár dny informoval o krajní možnosti, že by EU mohla Řecku udělit výjimku ze zákazu. „Snažíme se najít cestu ven z této situace, ale spor s Řeckem ukazuje, že začínáme narážet na významné ekonomické zájmy členských států,“ citoval bruselský server jednoho z diplomatů.

Mnohé členské státy ale s jakýmikoli výjimkami nesouhlasí. Argumentují mimo jiné tím, že velká část zemí už pocítila ekonomické důsledky přerušení obchodních vazeb s Ruskem a žádné výjimky jim uděleny nebyly. Například Německo před rokem 2022 dováželo z Ruska více než polovinu svého zemního plynu. „Udělení výjimky Řecku by vyslalo špatný signál,“ uvedl jiný z diplomatických zdrojů.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}