Aktual.: 27.07.2026 16:08
Praha/Brno – Výtvarník, hudebník a pedagog Milan Knížák, který zemřel v neděli ve věku 86 let, bude mít pohřeb se státními poctami. Na dnešním zasedání o tom rozhodla vláda, informoval vicepremiér Karel Havlíček (ANO). S plánem kabinetu poté vyslovila souhlas rodina. Vláda stejně rozhodla také v únoru v případě herečky Jany Brejchové, její rodina však nabídku naopak nevyužila.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) na síti X uvedl, že rozhodnutí vlády má zajistit důstojné poděkování člověku, který po desítky let formoval české umění, kulturu i několik generací umělců. Ministerstvo podle něj připraví poslední rozloučení společně s rodinou a dalšími zapojenými institucemi. „Termín i podrobnosti oznámíme až po dohodě s rodinou,“ uvedl.
S pohřbem se státními poctami vyslovila souhlas vdova po zesnulém výtvarníkovi Marie Knížáková. „Mám jasno hned, protože můj muž byl úžasný člověk. Pro tuhle zemi udělal opravdu maximum, čeho byl schopen. Myslím, že si to zaslouží,“ řekla ČTK Knížáková. Datum a místo veřejného rozloučení zatím nezná.
Pohřeb se státními poctami měl na podzim 2019 zpěvák Karel Gott, koncem roku 2023 byl se státními poctami pohřben také bývalý ministr zahraničí a někdejší kancléř prezidenta Václava Havla Karel Schwarzenberg. Pohřeb se státními poctami provází méně formalit než státní pohřeb, který se týká mimořádně významných osobností.
Podle bývalého hradního ceremoniáře a nynějšího poradce ministra zahraničí Jindřicha Forejta je znakem pohřbu se státními poctami přítomnost státní vlajky nebo účast vojáků. Poprvé se tak stalo při pohřbu bývalého ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010. V roce 2016 vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami gymnastce Věře Čáslavské, o podobném pohřbu se mluvilo už v případě atleta Emila Zátopka v roce 2000. V obou případech to odmítla rodina.
Knížák se stal po takzvané sametové revoluci rektorem pražské Akademie výtvarných umění, poté 12 let řídil Národní galerii. Už od 60. let minulého století patřil k výrazným osobnostem moderního umění – stál u zrodu českého undergroundu, ovlivnil generace umělců, jeho názory současně provokovaly a polarizovaly společnost. Jeho odchodem ztrácí česká kultura jednu ze svých nejvýraznějších tváří, shodli se politici.
AVU zřídila pietní místo za Knížáka, Moravská galerie mu chystá výstavu
Pražská Akademie výtvarných umění (AVU) zřídila ve své hlavní budově na pražské Letné pietní místo za Milana Knížáka. ČTK to sdělil mluvčí AVU Vít Novák. Knížák byl v letech 1990 až 1997 rektorem školy. Moravská galerie v Brně připravuje na podzim roku 2027 velkou Knížákovu retrospektivní výstavu. Uskutečnit se má podle facebooku galerie v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu. Knížákovu retrospektivu chystá i Národní galerie v Praze (NGP).
„Máme drobné pietní místo na hlavní budově ve foyer,“ uvedl Novák.
Knížák v čele AVU stanul krátce po sametové revoluci. Akademii v té době otevřel novým médiím, zahraničním vlivům, provedl rozsáhlou restrukturalizaci výuky. AVU například zavedla doktorské studium a do roku 1998 rekonstruovala hlavní budovu. Až do roku 2015 Knížák zároveň vedl Ateliér intermediální tvorby, který sám založil. Mezi jeho absolventy patří podle webu školy umělci a kurátoři Krištof Kintera, Jakub Špaňhel, Milena Dopitová, Tomáš Hlavina nebo Milan Mikuláštík.
Současný rektor AVU Tomáš Pospiszyl podle Nováka chystá kondolenci rodině. Pospiszyl označil v neděli Knížáka za mimořádnou kulturní osobnost, která se nebála kontroverzí, ba je sama s oblibou vyhledávala. „Ač sám nepotřeboval školy, výrazně se zasloužil o Akademii výtvarných umění. Ovlivnil široké spektrum studujících, pozitivně i negativně,“ uvedl Pospiszyl.
Podle Moravské galerie byl Knížák výraznou osobností českého umění, jejíž tvorba i myšlení zanechaly hlubokou stopu v Brně. Zpráva o jeho úmrtí přišla v polovině příprav Knížákovy velké retrospektivy, plánované na podzim příštího roku. Umělec projektu věnoval velkou energii nehledě na svůj zdravotní stav, uvedla galerie na facebooku. Knížák vypracoval koncept výstavy, seznam klíčových exponátů i návrhy instalace.
V lednu 1967 Knížák se skupinou Aktual vystoupili v brněnském Domě umění s akční přednáškou, následně uspořádali v ulicích sérii happeningů. Poté už jeho prezentace v době normalizace možná nebyla. „Jeho rozsáhlá retrospektivní výstava v brněnském Domě pánů z Kunštátu v dubnu 1989 se proto stala jedním ze signálů blížícího se konce totalitního režimu,“ uvedla galerie, která získala první Knížákova díla koncem 80. let. Jeho práce jsou dodnes součástí dlouhodobých expozic Moravské galerie.
Knížák v červenci 1999 rovněž stanul v čele NGP, kterou vedl 12 let a zasadil se o její rozvoj. Pozornost však zároveň upoutal autoritativním způsobem řízení a rozešel se s některými odborníky.
Rovněž NGP připravuje Knížákovu retrospektivu, interně ji diskutovala letos na jaře, uvedla galerie na svém facebooku. Knížák byl také kurátorem. Zasadil se o akvizice děl významných autorů, mezi nimi Karla Škréty či Lucase Cranacha staršího. „Díky Milanu Knížákovi (a jeho vztahům s ministrem kultury Pavlem Dostálem) byla také zakoupena nejvýznamnější díla z Waldesovy sbírky, což byl nepochybně největší akviziční počin v historii Národní galerie v Praze – součástí nákupu bylo i osm obrazů Františka Kupky za celkovou cenu 94 milionů korun,“ uvedla galerie.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}